Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
07. 01. 2025
František Šmahel zemřel 5. ledna 2025 ve věku 90 let. Jako zřejmě jediný český historik se orientoval ve všech oblastech středověku, od intelektuálních po hospodářské dějiny, a byl autorem více než 60 publikací. V letech 1993–1994 působil jako místopředseda Vědecké rady AV ČR, v letech 2001–2009 jako její předseda. V období 1990–1998 vedl Historický ústav AV ČR.
František Šmahel vystudoval historii – archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V šedesátých letech 20. století začal pracovat v Historickém ústavu ČSAV, kde se začal soustředit na období husitství. Pracoviště musel z politických důvodů opustit a v letech 1974–1979 byl řidičem tramvaje. Poté pracoval v Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, které se díky jeho působení stalo špičkovým pracovištěm. Zpracováním dějin Tábora zároveň položil základ pro své životní dílo Husitská revoluce.
Na počátku devadesátých let se stal ředitelem Historického ústavu AV ČR. V roce 1998 založil Centrum medievistických studií, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, v jehož čele stál do roku 2004. František Šmahel získal mnohá ocenění a vyznamenání, například státní vyznamenání Za zásluhy, Národní cenu vlády Česká hlava a cenu Neuron za přínos světové vědě.
Kondolenční kniha je k dispozici v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Více se o Františku Šmahelovi dočtete v nekrologu Roberta Novotného zde.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
- Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.