Zahlavi

AV ČR finančně podpoří vědce, kteří míří s výsledky výzkumu do praxe

18. 10. 2023

Drátek, který se v těle pacienta sám rozloží, nové přístupy k léčbě rakoviny, vývoj látek hubících hmyz nebo technologie na výrobu levnějších paliv přeměnou metanu na metanol: v praxi potřebné a využitelné výsledky základního výzkumu. Jejich cestě z laboratoří ke konkrétní aplikaci v medicíně nebo průmyslu pomůže Program rozvoje aplikací a komercializace AV ČR a specialisté Centra transferu technologií AV ČR.

Program PRAK je nový koncept, jak podpořit vědce a vědkyně a usnadnit cestu jejich výzkumů do praxe. Akademická rada AV ČR prozatím schválila prvních deset projektů, kterým PRAK pomůže s přípravou pro vstup do komerční zóny.

V České republice stále chybí systematičtější podpora transferu znalostí a technologií,“ říká místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která za tuto oblast v naší instituci odpovídá. „Perspektivním projektům v naší instituci chceme cestu k jejich praktickému uplatnění usnadnit a cíleně je podporovat,“ zdůrazňuje a dodává, že Centrum transferu technologií AV ČR od svého vniku roku 2016 s pracovišti řešilo mnohé transferové úkoly. „Programem PRAK vědcům ještě více dopomáhá, aby se mohli soustředit hlavně na svou práci.“

PRAK podpoří hlavně týmy, které se chtějí zaměřit na transfer výsledků výzkumu s vysokou úrovní technologie připravenosti. Z prostředků v řádech stovek tisíc korun tak mohou do konce tohoto roku financovat specializované odborné služby, marketingové materiály či výdaje spojené s návštěvou komerčních veletrhů a setkání. „PRAK je vhodný nástroj, kterým urychlíme přenos vědeckých poznatků do praxe. Umožňuje totiž financovat činnosti, na něž doposud pracoviště často neměla peníze,“ doplňuje vedoucí Centra transferu technologií AV ČR Martin Smekal.

Inspiraci hledali experti na transfer znalostí a technologií v zahraničí, například v konceptech OECD (TIP Knowledge Transfer and Policies) nebo v evropských vědeckých institucích.

„Smyslem hodnocení projektů je nejen vybrat nejlepší návrhy k financování, ale také poskytnout zpětnou vazbu, která pomůže žadatelům, aby zlepšili své budoucí návrhy,“ vysvětluje vedoucí oddělení řízení projektů TZT Centra Transferu technologií AV ČR Michal Beluský, který stál u zrodu ambiciózního programu.

„Další sadu projektů, které PRAK podpoří, vybereme na konci roku. Hledat budeme i nové zdroje finančních prostředků, abychom podpořili více projektů a umožnili také širší rozsah aktivit,“ uzavírá Martin Smekal.

Program PRAK aktuálně podpoří následující projekty:

  • Nové přístupy v léčbě rakoviny pomocí cílení na metabolismus nádoru: Biotechnologický ústav AV ČR
  • Založení spin-offu Ústavu termomechaniky AV ČR: Ústav termomechaniky AV ČR
  • Nový způsob sanace bioticky napadených omítek zateplených fasád a jejich preventivní ochrana: Ústav anorganické chemie AV ČR
  • Nanostrukturované katalyzátory pro chemický průmysl: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
  • Katalyzátor umožňující přeměnu metanu na metanol: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
  • Biodegradabilní dráty s využitím v implantátech: Fyzikální ústav AV ČR
  • Metoda přímé kvantifikace patogenů ryb: Biotechnologický ústav AV ČR
  • Vytvoření transgenního modelu miniprasat s genetickou mutací pro výzkum dědičného onemocnění sítnice: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
  • Insekticidní látky pro selektivní regulaci hmyzích škůdců: Biologické centrum AV ČR
  • Ztracená architektura Mosulu/Lost Architektura of Mosul: Orientální ústav AV ČR

Více o transferu a fungování Centra transferu technologií AV ČR si přečtěte v rozhovoru s Martinem Smekalem nebo expertním stanovisku AVex.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce