
Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
25. 03. 2025
Pomyslný štafetový kolík v podobě repliky římského meče z rukou Evy Zažímalové převzal nový předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Své funkce se ujal dnes, 25. března 2025. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce bude stát do roku 2029. Eva Zažímalová v roli předsedkyně strávila dvě funkční období mezi lety 2017 a 2025.
Slavnostní událost se uskutečnila 24. března, tedy poslední den druhého funkčního období předsedkyně Evy Zažímalové. Čelní představitelé Akademie věd a další významní hosté se sešli ve dvoraně Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze. Zúčastnili se mimo jiné předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová a rovněž bývalí předsedové Akademie věd Helena Illnerová, Václav Pačes a Jiří Drahoš.
Biochemička Eva Zažímalová působila ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR od roku 2017.
Hosty přivítala Eva Zažímalová a krátce shrnula uplynulých osm let. „Mé působení v čele Akademie věd bylo do velké míry pokračováním cesty Jiřího Drahoše, jenž ji pomohl uhájit v období velké existenční nejistoty. Často jsem zastávala spíše funkci krizové manažerky – v dobách pandemie covidu, energetické krize i válek na Ukrajině a v Gaze,“ uvedla na úvod. Svému nástupci poté popřála štěstí na spolupracovníky, co nejméně problémů a dostatek sil na jejich řešení.
Nechyběl ani symbolický dar, replika římského meče. Vytvořili ji v brněnském Archeologickém ústavu AV ČR a jde o typ spatha, tedy jednoruční dvousečný meč. Originální předlohy z druhé poloviny 2. století pocházejí z výzkumů římské pevnosti Hradisko u Mušova. Čepel má damaškovou konstrukci a kování pochvy tvar delfína. „Vnímám jej zejména jako symbol spravedlivého vedení, které dává Akademii jasný směr a slouží k ochraně hodnot, v něž věříme,“ doplnila předsedkyně.
Předlohou repliky římského meče byly archeologické nálezy z výzkumů Balázse Komoróczyho, ředitele brněnského Archeologického ústavu AV ČR.
Věda nepřešlapuje na místě
Vyzbrojen symbolickým darem promluvil také nastupující předseda Radomír Pánek: „Stojí před námi nové výzvy. Už několik let žijeme v nejisté době, která si žádá srozumitelné a pevné postoje. Stejně tak vyžaduje, abychom bránili demokratické principy. Věda nepřešlapuje na místě, svět se mění a my s ním musíme držet krok.“
Fyzika Radomíra Pánka, dosavadního ředitele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, vybral Akademický sněm 10. prosince 2024 v prvním kole tajného hlasování. O pozici předsedy Akademie věd ČR usilovali také Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, David Honys z Ústavu experimentální botaniky a Libor Grubhoffer z Biologického centra. Pavel Baran z Filosofického ústavu svou kandidaturu před hlasováním stáhl. Prezident Petr Pavel nového předsedu jmenoval 13. března 2025 na Pražském hradě. Čtyřleté funkční období Radomíra Pánka začíná 25. března 2025 a potrvá do 24. března 2029.
Fyzik Radomír Pánek povede Akademii věd ČR v letech 2025 až 2029.
Jaké plány má Radomír Pánek a co ho baví ve volném čase? Přečtěte si také rozhovor s novým předsedou Akademie věd ČR.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.