
Akademické instituce v ČR spojily síly pro posílení bezpečnosti výzkumu
03. 04. 2025
Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.
Setkání navázalo na mezinárodní diskuse o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i Ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.
Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.
„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.
S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.
Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.
Univerzita Karlova
- založena v roce 1348
- 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni)
- 8 800 zaměstnankyň a zaměstnanců
- 51 000 studentek a studentů
- 8 000 absolventek a absolventů ročně
- 16 000 účastnic a účastníků kurzů celoživotního vzdělávání ročně
- místo v žebříčku QS World University Rankings: Europe 2024
Přečtěte si také
- Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
- Česká republika má nový systém poskytující podrobné informace o stavu lesních ekosystémů v reálném čase
- Síla ukrytá v kapkách vody. Česká technologie zkusí prorazit v Německu
- Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
- Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
- Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
- Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.