
Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
18. 03. 2025
Novou Akademickou radu, která je výkonným orgánem AV ČR a řídí její činnost, dnes zvolí Akademický sněm. Současně bude hlasovat i o složení nové Vědecké rady. Funkční období obou rad začne 25. března 2025, kdy zároveň v čele Akademie věd ČR vystřídá Evu Zažímalovou Radomír Pánek. Sněm zasedá v Národním domě na Vinohradech.
Projednávat se budou i návrh Výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2024, Zpráva o hospodaření v roce 2024 a Závěrečný účet Akademie věd ČR za rok 2024. Na programu je rovněž Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období 2021–2025.
Hosty Akademického sněmu, který má 276 členů a schází se dvakrát do roka, budou například první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.
Akademická rada, Vědecká rada, předseda AV ČR
Akademická rada má nejvýše 17 členů a členek. Akademický sněm, nejvyšší samosprávný orgán AV ČR, ji volí a odvolává ze svých členů, jimiž jsou vědci a vědkyně a ředitelé a ředitelky 54 pracovišť Akademie věd ČR, dále zástupci vysokých škol, státních orgánů a průmyslu a obchodu.
Koncepčním orgánem a poradním orgánem Akademické rady v otázkách vědní politiky je Vědecká rada. Má nejvýše 30 členů zvolených Sněmem ze zástupců pracovišť, vysokých škol a dalších institucí výzkumu a vývoje. Nejméně jedna čtvrtina a nejvýše jedna třetina Vědecké rady AV ČR sestává z externích členů včetně zahraničních.
Radomír Pánek se funkce předsedy AV ČR ujme 25. března, kandidátem na předsedu jej zvolil předešlý Akademický sněm AV ČR, který se konal v prosinci 2024. Poté kandidáta projednala vláda ČR a 13. března 2025 jmenoval prezident Petr Pavel. Funkční období předsedy AV ČR je čtyřleté, může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou. Předseda řídí a kontroluje činnosti Akademie věd. Je odpovědný za hospodaření s prostředky AV ČR ze státního rozpočtu.
Eva Zažímalová stojí v čele největší vědecké instituce v ČR druhé funkční období, od března 2017.
Přečtěte si také
- Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
- Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
- Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
- Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
- Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.