Zahlavi

Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd

18. 03. 2025

Novou Akademickou radu, která je výkonným orgánem AV ČR a řídí její činnost, dnes zvolí Akademický sněm. Současně bude hlasovat i o složení nové Vědecké rady. Funkční období obou rad začne 25. března 2025, kdy zároveň v čele Akademie věd ČR vystřídá Evu Zažímalovou Radomír Pánek. Sněm zasedá v Národním domě na Vinohradech. 

Projednávat se budou i návrh Výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2024, Zpráva o hospodaření v roce 2024 a Závěrečný účet Akademie věd ČR za rok 2024. Na programu je rovněž Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období 2021–2025.

Hosty Akademického sněmu, který má 276 členů a schází se dvakrát do roka, budou například první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.

Akademická rada, Vědecká rada, předseda AV ČR

Akademická rada má nejvýše 17 členů a členek. Akademický sněm, nejvyšší samosprávný orgán AV ČR, ji volí a odvolává ze svých členů, jimiž jsou vědci a vědkyně a ředitelé a ředitelky 54 pracovišť Akademie věd ČR, dále zástupci vysokých škol, státních orgánů a průmyslu a obchodu.

Koncepčním orgánem a poradním orgánem Akademické rady v otázkách vědní politiky je Vědecká rada. Má nejvýše 30 členů zvolených Sněmem ze zástupců pracovišť, vysokých škol a dalších institucí výzkumu a vývoje. Nejméně jedna čtvrtina a nejvýše jedna třetina Vědecké rady AV ČR sestává z externích členů včetně zahraničních.

Radomír Pánek se funkce předsedy AV ČR ujme 25. března, kandidátem na předsedu jej zvolil předešlý Akademický sněm AV ČR, který se konal v prosinci 2024. Poté kandidáta projednala vláda ČR a 13. března 2025 jmenoval prezident Petr Pavel. Funkční období předsedy AV ČR je čtyřleté, může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou. Předseda řídí a kontroluje činnosti Akademie věd. Je odpovědný za hospodaření s prostředky AV ČR ze státního rozpočtu.

Eva Zažímalová stojí v čele největší vědecké instituce v ČR druhé funkční období, od března 2017.

                                                                                                       

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce