Zahlavi

Akademie ocení své excelentní vědce i výjimečné talenty

25. 10. 2024

Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, a šest mladých talentovaných vědců dostanou z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové prestižní ocenění Praemium Academiae 2024 a prémii Lumina quaeruntur. Štědrá finanční částka podpoří výzkum asteroidů, buněčné signalizace, speciálních vlastností molekul, parazitických hub, onemocnění kůže, planetárních rádiových emisí, ale také slovanských a byzantských národů nebo rozvoj digitálních technologií a umělé inteligence v historických vědách.

Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezme Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR, Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. 

„Je to finanční, ale i symbolické ocenění vědecké excelence našich laureátů,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Jsou skutečně těmi nejlepšími z nejlepších a jejich práce mimořádným způsobem rozvíjí vědu i možnosti české společnosti jako celku.“

Od roku 2007 byla Akademická prémie udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde.

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny laureáta či laureátky a podpora dosahuje až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.

Prémii letos obdrží Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, Ivo Šulák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Danny Haelewaters z Biologického centra AV ČR, Vít Hubka z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR a Jan Vondráček z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 30 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce