Akademie věd ocenila čtyři vědce medailemi
09. 09. 2024
Slovenský historik, bohemista, biolog i expert na polymery dnes převzali čestné oborové medaile AV ČR za zásluhy v jednotlivých odvětvích. Akademie věd ocenila jejich dlouholetou práci i přínos v rozvoji vědních disciplín.
Roman Holec je historikem Slovenské akademie věd, který do historiografie vnesl nové interpretační roviny i nová témata. Obdržel čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách.
Čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách převzal Pavel Janoušek z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Jeho jméno je spojené s velkými kolektivními publikacemi, například se Slovníkem českých spisovatelů od roku 1945.
Biolog Jan Lepš z Biologického centra AV ČR je průkopníkem dlouhodobých vegetačních experimentů, z nichž některé patří mezi nejdéle trvající experimenty na světě. Obdržel čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách.
Čestnou oborovou medailí Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách ocenila Akademie věd dlouholetou práci Petra Štěpánka, který se věnuje fyzikální chemii polymerních systémů a jejich aplikaci.
Medailonky oceněných
Prof. PhDr. Roman Holec, DrSc.
Roman Holec je renomovaným slovenským historikem, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny, dějiny šlechty a environmentální dějiny. Působí ve Slovenské akademii věd a také jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Bratislavě. Svou prací vnesl do studia historie nové interpretační roviny v oblastech zemědělské revoluce nebo environmentalismu. Zároveň ve slovenské historiografii otevřel i úplně nová témata, jako je výzkum šlechty a různých sociálních vrstev.
Je aktivním členem odborných komisí i redakčních rad odborných časopisů a autorem desítek monografií a studií.
Prof. PhDr. Pavel Janoušek, DSc., Ústav pro českou literaturu AV ČR
Pavel Janoušek je výraznou osobností současné literárněvědné bohemistiky, která posledních více než 30 let pomáhala utvářet výzkumnou činnost Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Jako hlavní redaktor je spojen zejména se dvousvazkovým Slovníkem českých spisovatelů od roku 1945 či kolektivní publikací Dějiny české literatury 1945–1989. Za poslední kolektivní projekt Dějiny české literatury v protektorátu Čechy a Morava (2022) získal Cenu nakladatelství Academia pro knihu roku.
Působil také jako ředitel ústavu a jako člen Akademické rady Akademie věd ČR. V současné době je nositelem Akademické prémie.
Prof. RNDr. Jan Lepš, CSc., Entomologický ústav Biologického centra AV ČR
Ekologie rostlinných společenstev i studium společenstev hmyzu vždy zajímalo Jana Lepše z Biologického centra AV ČR. Jako ekolog a biostatistik významně formoval jejich vývoj i rozvoj biostatistických metod v ČR a stal se průkopníkem dlouhodobých vegetačních experimentů, jež manipulují rostlinná společenstva. Některé z experimentů Jana Lepše jsou nejdéle trvajícími experimenty svého druhu na světě.
Jan Lepš se rovněž podílel na založení a provozu české výzkumné stanice na Papui Nové Guineji, která zkoumá druhovou rozmanitost vegetace a hmyzu v ekosystému tropického lesa.
RNDr. Petr Štěpánek, DrSc., Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Petr Štěpánek se věnuje fyzikální chemii polymerních systémů, jejich struktuře a dynamice, a to zejména v technických a biologických aplikacích (rozpustné polymery, micelární systémy atp.). Zaměřuje se také na fyzikálně-chemickou charakterizaci polymerních systémů. Dvaadvacet let vedl oddělení Nadmolekulárních polymerních systémů, které dosáhlo mezinárodně oceňovaných výsledků, a vychoval 14 doktorandů z ČR i zahraničí.
Petr Štěpánek také inicioval spolupráci s výzkumnými institucemi v Jižní a Střední Americe a v roce 2022 byl spolupředsedou kongresu Evropské polymerní federace.
Přečtěte si také
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
- Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy
- Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy
- Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana
- Nová vědecká stavebnice AlbiLAB vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
- Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub
- Jak v budoucnu nasytit lidstvo? Čeští vědci hledají řešení, představí výsledky
- Top devět vyšehradských objevů představuje nová výstava
- Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.