Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
05. 09. 2024
Už od roku 1993 provádí Akademie věd ČR pravidelné interní hodnocení své vědecké činnosti, které neustále zdokonaluje a rozvíjí. I proto se v roce 2022 přidala ke stovkám organizací, jež podepsaly smlouvu o reformě hodnocení výzkumu. Přislíbila tím, že do něj promítne závazky, které nyní popsala ve svém Akčním plánu. Ten najde uplatnění při hodnocení 54 pracovišť a více než 400 týmů za období 2020–2024.
Akademie věd ČR podepsala smlouvu Agreement on Reforming Research Assessment (ARRA) v listopadu 2022. Přidala se tak ke koalici signatářů Coalition for Advancing Research Assessment (CoARA). S mnoha závazky, které tím do roku 2027 přislíbila plnit, AV ČR již řadu let souzní, budou proto dalším přínosným impulsem pro rozvoj systému hodnocení pracovišť AV ČR.
Z desatera povinností jsou čtyři klíčové (tzv. core): 1) uznávat rozmanitost příspěvků, které výzkumná činnost produkuje a jimiž naplňuje potřeby společnosti; 2) zakládat hodnocení na kvalitativních měřítkách, v nichž ústřední roli hraje informované peer review; 3) opustit nevhodné používání publikačních metrik v hodnocení; 4) nevyužívat mezinárodní žebříčky pro hodnocení organizací.
Akční plán podpoří kvalitní vědu
„Pravidelné hodnocení výzkumu je důležité. Pracovištím Akademie věd a jejich týmům se snažíme zprostředkovat kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Nechceme, aby naši vědci a vědkyně měli pocit, že jejich kvalitní práci kvalitně nezhodnotíme,“ uvedl Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci.
Akční plán podrobně charakterizuje jednotlivé aktivity, které povedou k naplnění závazků ARRA, ale také identifikuje cíle, které budou mít potenciálně největší dopad na další rozvoj kvality hodnocení. Dokument navíc popisuje specifické výzvy pro prostředí Akademie věd ČR, jež je třeba při reformě zohlednit: od legislativního rámce a národní metodiky hodnocení přes různorodost pracovišť a vědeckých týmů včetně interdisciplinárního výzkumu až po zvyšování kvality výzkumu, mezinárodní konkurenceschopnosti a kultivaci prostředí v souladu s dlouhodobými prioritami instituce. Věnuje se také hledání rovnováhy mezi přínosy a náklady na hodnocení.
Akční plán a dopad implementovaných aktivit se posoudí při pravidelné reflexi hodnocení AV ČR po jeho ukončení.
Přečtěte si také:
Akademie věd ČR se připojila ke koalici pro reformu hodnocení výzkumu
Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.