Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
15. 11. 2024
Příměstský tábor? Jedině s Akademií věd. Takové by mohlo být motto nové aktivity, kterou Středisko společných činností AV ČR nabízí rodičům, jejichž děti se tak mohou zapojit do programu plného sportování a kreativních činností. Jak se připravovaly první turnusy? Jaké ohlasy měly u rodičů a co děti zažily?
Akademie věd ČR v létě poprvé uspořádala příměstské tábory pro děti zaměstnanců. Lucie Havelková, vedoucí Dětských skupin AV ČR, vysvětluje, že se zaměřují na děti základních škol a rodičům pomáhají sladit pracovní a soukromý život. „Kapacita turnusů se naplnila rychle a rodiče si táborovou nabídku pochvalovali,“ doplňuje. Tábory kombinovaly sportovní a kreativní činnosti, aby podpořily fyzický i mentální rozvoj dětí. Aktivity se odehrávaly na dvou pražských „stanovištích“ – v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě a v hotelu Mazanka v Ládví.
„Těší mě, že si příměstské tábory vysloužily u rodičů velkou pochvalu. Dětské skupiny a nyní i tábory jsou služby, o které mají zaměstnanci a zaměstnankyně z pracovišť Akademie věd zájem. Rodiče tak mohou pracovat s jistotou, že je o jejich děti postaráno – a to v inspirativním prostředí, kde se děti nejen baví, ale také objevují a tvoří,“ vyzdvihuje ředitel Střediska společných činností AV ČR Tomáš Wencel.
Děti na příměstském táboře navštívily i Hvězdárnu Ďáblice.
Pohyb, kreativita a objevování
„Program jsme rozvrhli do dvou bloků, aby byl pestrý a mohl se upravovat podle potřeb dětí,“ pokračuje Lucie Havelková. Ve sportovním programu se děti zaměřily na pohybové aktivity a cvičení, hledaly poklad nebo zkoušely různé hry na rozvíjení obratnosti a vytrvalosti. Kreativní část se soustředila na uvolnění a zklidnění – děti si malovaly nebo vyráběly postavičky z přírodních materiálů, které nasbíraly při vycházkách. Mezi další aktivity patřily návštěvy Hvězdárny v Ďáblicích nebo Magická jeskyně na Petříně. Na organizaci se podílela i Lucie Šmídová, která má bohaté zkušenosti s pořádáním sportovních a výtvarně zaměřených příměstských táborů.
Personální ředitelka Střediska společných činností AV ČR Zuzana Berková dodává, že nabídku příměstských táborů rodiče uvítali. Věří, že se program stane trvalou součástí služeb, které mohou kolegové a kolegyně z pracovišť využívat: „Dosavadních táborů se zúčastnilo šedesát dětí z bezmála dvaceti pracovišť. Největší zastoupení měly děti rodičů z Fyzikálního ústavu, Technologického centra Praha a Knihovny AV ČR.
Plány? Program plný poznávání a rozšiřování kapacit
Po skončení táborů nešetřili rodiče chválou. „Chtěli bychom moc poděkovat za po všech stránkách skvělý tábor. Náš syn se účastnil obou běhů na Národní a oba týdny byl nadšený – a my s ním. Syn se jasně vyjádřil, že chce příští rok znovu na tábor do Akademie věd,“ uvedli v jednom z dotazníků.
Letošní tábory byly sice pilotní, ale jejich úspěch motivuje organizátory k dalšímu rozvoji. Středisko společných činností AV ČR proto plánuje uspořádat další turnusy v roce 2025, aby se tábory mohly konat na více místech v Praze. Jednáme například s kolegyní z kampusu v Praze 4, prostory se nabízejí v Ústavu molekulární genetiky, možná i v BIOCEV,“ pokračuje Lucie Havelková. Zapojit pracoviště Akademie věd ČR by vedoucí dětských skupin chtěla i proto, aby se děti seznámily s vědou: „Třeba ve Fyzikálním ústavu, který by pro děti připravil program.“
Do muzea i za opékáním buřtů
Vedle příměstských táborů připravuje Středisko společných činností AV ČR i jednodenní výlety. Určeny jsou dětem od šesti do dvanácti let a zahrnují návštěvy muzeí, přírody a další aktivity. První výlety se konaly už koncem října, kdy se deset děti podívalo do Národního zemědělského muzea a sedmnáct do Prokopského údolí.
„Výlety se povedly. V muzeu měly děti přednášku a v Prokopáku jsme s nimi opékali buřtíky. Sešla se nám skvělá parta dětí, stavěly společně hráz na potoce, prošly stezkou odvahy a všechny si to moc užily,“ pochvaluje si Lucie Havelková. V lednu příštího roku se děti vypraví do Muzea smyslů.
V Prokopském údolí Lucie Havelková s dětmi opékaly buřty.
Za rok zase na táboře
„Tábory sice nyní rodiče hradí ze svého, do budoucna je ale možné, že se na financování začnou podílet i pracoviště. Zatím to ale není jisté,“ upřesňuje Zuzana Berková. A kdy se uskuteční další? Letní turnusy se v příštím roce plánují na 7.–11. července, 21.–25. července, 4.–8. srpna a 18.–22. srpna. „Příměstskými tábory ale nekončíme, rádi bychom rodičům nabídli i tábor pobytový. Jednáme o nich,“ uzavírá Lucie Havelková, na kterou se zaměstnanci a zaměstnankyně z pracovišť Akademie věd ČR mohou obracet, pokud mají o tábor zájem. Informace získají na svém pracovišti také od kontaktních osob.
Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Středisko společných činností AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
- Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.