Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
01. 10. 2024
Popularizační aktivity Akademie věd ČR v letošním roce opět uspěly v konkurenci českých i slovenských komunikačních a marketingových projektů. Oficiální čtvrtletník A / Magazín, profil Akademie věd na sociální síti LinkedIn a Podcast Akademie věd získaly několik ocenění v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník.
Fenix Awards oceňují nejlepší počiny v oblasti komunikace a marketingu. Slavnostní vyhlášení 11. ročníku, na kterém se sešly osobnosti českého byznysu, marketingu a mediální scény, se uskutečnilo 26. září 2024 v pražském Foru Karlín.
Oficiální čtvrtletník A / Magazín získal první místo v kategorii tištěných magazínů pro zákazníky (B2C). Podcast Akademie věd obsadil třetí příčku v kategorii značkový podcast a profil AV ČR na profesní síti LinkedIn získal rovněž třetí místo v oborové kategorii akademická sféra.
O několik dnů dříve – 12. září 2024 – se ve Slovanském domě v Praze konalo slavnostní vyhlášení Zlatého středníku. Pořadatelem této prestižní soutěže komunikačních projektů je PR Klub, který na galavečeru oznámil změnu názvu na ASCOPA (Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností). Již 22 let oceňují poroty složené z novinářů a odborníků na komunikaci nejlepší firemní média a komunikační projekty v České republice a na Slovensku. A / Magazín získal v populární soutěži stříbrnou příčku v kategorii externí tištěný časopis a noviny, Podcast Akademie věd se umístil na bronzové pozici v kategorii podcast.
Společná fotografie všech oceněných v soutěži Zlatý středník
Trojlístek oceněných
Čtvrtletník o projektech pracovišť Akademie věd ČR a o vědeckých novinkách A / Magazín je dostupný v tištěné i elektronické podobě. V období 1/2017–1/2023 vycházel pod názvem A / Věda a výzkum. Redakci tvoří tým vedený Viktorem Černochem, sestávající z redaktorek Leony Matuškové Heczkové, Markéty Wernerové a Radky Římanové. Grafickou podobu časopisu dávají Pavlína Jáchimová a Josef Landergott. Redakční fotografkou je Jana Plavec. Předsedkyní redakční rady Markéta Pravdová. Všechny časopisy Akademie věd ČR včetně „mladšího bratříčka“ A / Easy jsou k dispozici zdarma na webu.
Podcast Akademie věd připravuje Jitka Kostelníková. Je založený zejména na rozhovorech s vědci a vědkyněmi z pracovišť Akademie věd ČR. Najdete jej na Spotify, Apple Podcasts i v dalších podcastových aplikacích. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.
LinkedIn je celosvětově nejrozšířenější profesní sítí, která slouží hlavně k navazování a udržování kontaktů nebo šíření zkušeností. Profil Akademie věd ČR má v současnosti více než 6500 sledujících. Stará se o něj specialistka sociálních sítí Anna Jaklová.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: PR Klub, Zlatý středník; Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
- Rezervace velkých kopytníků v Milovicích získala ekologického Oscara
- Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.