Zahlavi

Analýza nízké účasti českých vědců a vědkyň na prestižních ERC grantech

21. 10. 2024

NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR zveřejnilo výsledky analýzy nízké účasti českých vědců a vědkyň na ERC grantech. Granty Evropské výzkumné rady jsou jedny z nejprestižnějších v rámci Evropské unie, a jsou tak podstatným indikátorem excelence výzkumných institucí. Účast na těchto grantech je však v České republice, a to zejména u vědkyň, nízká. NKC – gender a věda proto zmapovalo bariéry pro účast v soutěži o ERC granty a to, jakým překážkám vědci a vědkyně čelili v případě, že žádost o tento grant podali.

Granty ERC jsou prestižní záležitost a ukazuje to i analýza NKC – gender a věda. Ty vedle samostatnosti a výzkumného rozvoje přinášejí i finance, které se ukázaly být hlavním důvodem pro podávání grantu ERC mezi vědci, u vědkyň vítězila samostatnost.

„Co bude možná překvapující, a nevypovídá to dobře o našem výzkumném prostředí, je zjištění, že lidé, kteří podání grantu zvažovali, ale nakonec to neudělali, vnímají silné institucionální bariéry z hlediska nedostatku informací, podpory na straně instituce či nedostatečných kapacit na přípravu grantu a jeho realizaci. Překážky na institucionální úrovni navíc vnímali i ti, kteří o grant žádali,” zdůrazňuje Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda. Z celkových 61 těchto respondentů institucionální překážky uvedlo 37 osob, naopak pouze 10 mužů a 1 žena uvedli, že se při podávání grantu s žádnou překážkou nesetkali.

Dotazník se zaměřil na tyto výzkumné otázky: Jaké jsou důvody pro účast či neúčast na ERC grantech u vědců a vědkyň v České republice? S jakými překážkami se potýkají vědci a vědkyně v České republice při procesu podávání žádostí o ERC granty? Liší se zkušenosti s ERC granty v případě vědců a v případě vědkyň?

Převážná většina respondentů a respondentek uvažovala o účasti na ERC grantech (78 %), grantovou žádost o ERC grant pak skutečně podala (případně v současnosti podává) necelá třetina z nich (29 %). Nejzastoupenějším oborem provádění výzkumu byly přírodní vědy.

Počet žádostí o ERC granty je v Česku nízký, a to platí zejména u vědkyň. Rozdíly v počtu žádostí mezi vědci a vědkyněmi mohou být způsobené i systémovými překážkami, které dopadají více na vědkyně. Rozdíly v podílu žen a mužů, kteří si žádají o ERC granty, se v českém prostředí objevují.

Z analýzy NKC – gender a věda vyplývá, že nejčastějším důvodem, proč vědci či vědkyně neuvažovali o podání ERC grantu, je již zmíněná nedostatečná podpora instituce. To znamená například nedostatek informací či neznalost ERC grantů; nedostatečnou kapacitu, a to buď pro zpracování žádosti o ERC grant nebo pro jeho případnou realizaci, přičemž tento faktor se objevuje téměř třikrát častěji u vědkyň. I přestože jsou ERC jedny z nejprestižnějších grantů vůbec, instituce dle výpovědí respondentů a respondentek o granty buď nestojí, nebo je jejich motivace a podpora pouze deklarovaná.

Druhým důležitým důvodem pro neúčast na ERC grantech je nedostatečné administrativní zázemí a nedostatečně nastavené postupy při realizaci mezinárodních projektů. Příprava žádosti o tento grant je administrativně náročná, o to víc, pokud instituce není schopna zabezpečit adekvátní.

Rozměr genderové nerovnosti se objevuje i v souvislosti s ERC granty. Z výsledků analýzy vidíme, že vědci a vědkyně udávají různé důvody pro podávání či nepodávání grantu a také udávají různé překážky, se kterými se v procesu podávání žádosti o ERC grant setkali.

Vědkyně jako hlavní problémy uvádějí nedostatečnou institucionální podporu, na kterou upozorňují v několika otázkách. Nízkou podporu pak cítí nejen na úrovni instituce, ale také ze strany vedoucích či nadřízených.
Šetření NKC – gender a věda se zúčastnilo 218 lidí, z toho 124 vědců a 94 vědkyň. Šetření se zaměřilo na vědce a vědkyně, kteří podání žádosti o ERC grant zvažují, ale i na ty, kteří již žádost podali či byli k podání osloveni či jim byla možnost podat ERC grant zmíněna či nabídnuta a neuspěli.

Celou analýzu dotazníku Nízká účast vědkyň a vědců na ERC grantech najdete v PDF verzi zde.

Pro více informací sledujte náš web https://genderaveda.cz.

Kontakt:

Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda
tel.: 602 340 883
email: barbora.schneiderova@soc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce