Analýza nízké účasti českých vědců a vědkyň na prestižních ERC grantech
21. 10. 2024
NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR zveřejnilo výsledky analýzy nízké účasti českých vědců a vědkyň na ERC grantech. Granty Evropské výzkumné rady jsou jedny z nejprestižnějších v rámci Evropské unie, a jsou tak podstatným indikátorem excelence výzkumných institucí. Účast na těchto grantech je však v České republice, a to zejména u vědkyň, nízká. NKC – gender a věda proto zmapovalo bariéry pro účast v soutěži o ERC granty a to, jakým překážkám vědci a vědkyně čelili v případě, že žádost o tento grant podali.
Granty ERC jsou prestižní záležitost a ukazuje to i analýza NKC – gender a věda. Ty vedle samostatnosti a výzkumného rozvoje přinášejí i finance, které se ukázaly být hlavním důvodem pro podávání grantu ERC mezi vědci, u vědkyň vítězila samostatnost.
„Co bude možná překvapující, a nevypovídá to dobře o našem výzkumném prostředí, je zjištění, že lidé, kteří podání grantu zvažovali, ale nakonec to neudělali, vnímají silné institucionální bariéry z hlediska nedostatku informací, podpory na straně instituce či nedostatečných kapacit na přípravu grantu a jeho realizaci. Překážky na institucionální úrovni navíc vnímali i ti, kteří o grant žádali,” zdůrazňuje Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda. Z celkových 61 těchto respondentů institucionální překážky uvedlo 37 osob, naopak pouze 10 mužů a 1 žena uvedli, že se při podávání grantu s žádnou překážkou nesetkali.
Dotazník se zaměřil na tyto výzkumné otázky: Jaké jsou důvody pro účast či neúčast na ERC grantech u vědců a vědkyň v České republice? S jakými překážkami se potýkají vědci a vědkyně v České republice při procesu podávání žádostí o ERC granty? Liší se zkušenosti s ERC granty v případě vědců a v případě vědkyň?
Převážná většina respondentů a respondentek uvažovala o účasti na ERC grantech (78 %), grantovou žádost o ERC grant pak skutečně podala (případně v současnosti podává) necelá třetina z nich (29 %). Nejzastoupenějším oborem provádění výzkumu byly přírodní vědy.
Počet žádostí o ERC granty je v Česku nízký, a to platí zejména u vědkyň. Rozdíly v počtu žádostí mezi vědci a vědkyněmi mohou být způsobené i systémovými překážkami, které dopadají více na vědkyně. Rozdíly v podílu žen a mužů, kteří si žádají o ERC granty, se v českém prostředí objevují.
Z analýzy NKC – gender a věda vyplývá, že nejčastějším důvodem, proč vědci či vědkyně neuvažovali o podání ERC grantu, je již zmíněná nedostatečná podpora instituce. To znamená například nedostatek informací či neznalost ERC grantů; nedostatečnou kapacitu, a to buď pro zpracování žádosti o ERC grant nebo pro jeho případnou realizaci, přičemž tento faktor se objevuje téměř třikrát častěji u vědkyň. I přestože jsou ERC jedny z nejprestižnějších grantů vůbec, instituce dle výpovědí respondentů a respondentek o granty buď nestojí, nebo je jejich motivace a podpora pouze deklarovaná.
Druhým důležitým důvodem pro neúčast na ERC grantech je nedostatečné administrativní zázemí a nedostatečně nastavené postupy při realizaci mezinárodních projektů. Příprava žádosti o tento grant je administrativně náročná, o to víc, pokud instituce není schopna zabezpečit adekvátní.
Rozměr genderové nerovnosti se objevuje i v souvislosti s ERC granty. Z výsledků analýzy vidíme, že vědci a vědkyně udávají různé důvody pro podávání či nepodávání grantu a také udávají různé překážky, se kterými se v procesu podávání žádosti o ERC grant setkali.
Vědkyně jako hlavní problémy uvádějí nedostatečnou institucionální podporu, na kterou upozorňují v několika otázkách. Nízkou podporu pak cítí nejen na úrovni instituce, ale také ze strany vedoucích či nadřízených.
Šetření NKC – gender a věda se zúčastnilo 218 lidí, z toho 124 vědců a 94 vědkyň. Šetření se zaměřilo na vědce a vědkyně, kteří podání žádosti o ERC grant zvažují, ale i na ty, kteří již žádost podali či byli k podání osloveni či jim byla možnost podat ERC grant zmíněna či nabídnuta a neuspěli.
Celou analýzu dotazníku Nízká účast vědkyň a vědců na ERC grantech najdete v PDF verzi zde.
Pro více informací sledujte náš web https://genderaveda.cz.
Kontakt:
Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda
tel.: 602 340 883
email: barbora.schneiderova@soc.cas.cz
Přečtěte si také
- Otevřená věda slaví 20 let, stážemi prošlo více než 2000 studentů
- Čeští vědci popisují, jak bakterie unikají před účinky antibiotik
- Klíčové rysy vývoje hlavy obratlovců mají svůj původ u společného předka
- Online výstava zachycuje normalizační Žižkov ve fotografiích Pavla Štechy
- Objev rychlokluzní magnetické rekonexe
- Velmi jasný bolid nad Rakouskem podrobně zachycený
- Akademie ocení své excelentní vědce i výjimečné talenty
- Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku
- Nové poznatky o šíření myší prozrazují hodně i o migraci lidí
- Dusík z fosilních paliv mění bylinnou vegetaci lesů
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.