Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště

Celkem 37 hrobů z doby stěhování národů odkryli v katastru městské části Praha-Dubeč pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, kteří mají za úkol prozkoumat území plánované dostavby Pražského okruhu. Pouze největší a zároveň nejhlubší z nalezených hrobů nebyl vykraden. Ten však ukrýval malý archeologický ráj.

Železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek nebo velké keramické nádoby. To je jen zlomek bohaté pohřební výbavy, která se v jediném nevykradeném hrobě dochovala.

„V pohřební jámě jsme identifikovali obvodovou římsu či lavici podél delší stěny a pozůstatky dřevěné rakve. Na lavici bylo během pohřbu položeno kopí, pravděpodobně s ratištěm (násada bodných zbraní, pozn. red.), protože jeho hrot jsme nalezli zaražený do stěny pohřební jámy. V tulejce (pouzdro, pozn. red.) se dokonce ještě dochovaly nepatrné stopy po dřevěném ratišti,“ líčí Petra Maříková Vlčková z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, vedoucí výzkumu tohoto úseku.

Prubířský kámen z hrobu údajného bojovníka z doby stěhování národů

Vzhledem k nalezeným zbraním lze předpokládat, že v hrobě odpočívá dávný bojovník.  Jisté to však rozhodně není. „Zbraně v té době sloužily jako odznaky moci. Zda je pohřbený používal k boji nebo spíše souvisí s jeho vysokým sociálním postavením, ukáže až analýza kostí, celé výbavy a kontextu,“ poukazuje archeoložka.

Odpočívej v pokoji
Skoro tři metry hluboký hrob, který byl na povrchu pravděpodobně označen malou mohylou a mělkým žlábkem, ležel mimo hlavní část pohřebiště. I to podle archeologů může naznačovat, že patřil někomu výjimečnému. „Z jiných pohřebišť z doby stěhování národů víme, že hroby důležitých osobností byly prostorově vydělené. Jako by jim komunita chtěla vzdát hold tím, že jim dala odstup od ostatních pohřbených,“ vysvětluje Petra Maříková Vlčková.

Hrob bojovníka byl uložen víc než 3 metry pod úrovní současného terénu. 

Další nalezené hroby byly vykradené, což je pro dobu stěhování národů (od konce 4. do poloviny 6. století n. l.) charakteristické. Několik předmětů však badatelé objevili i v nich. Šlo například o keramické nádoby, železné zbraně a ozdoby, přesleny nebo nejrůznější korálky ze skla, polodrahokamů či jantaru.

„Některé z nalezených korálků pocházely z Itálie, Předního východu nebo Egypta, což dokazuje, že Čechy byly v té době plně zapojené do sítě dálkových cest,“ upozorňuje archeoložka. Objev pohřebiště, v jehož blízkosti se vědcům podařilo identifikovat také stopy po sídlišti zřejmě ze stejného období, je však podle ní důležitý hlavně proto, že zásadně doplňuje naše znalosti o vývoji osídlení v jednom z nejhustěji osídlených regionů Čech těsně před příchodem Slovanů do české kotliny. „Zatímco ze západní či jižní části pražské kotliny již máme informací o době stěhování národů mnoho, východní okraj byl v tomto ohledu dosud velkou neznámou,“ doplňuje Petra Maříková Vlčková.

Skleněné korálky ukrýval jeden z hrobů z doby stěhování národů.

Díry jako v ementále
Tím však dobrodružství archeologů při výzkumu v oblasti plánované dostavby Pražského okruhu nekončí. Stopy lidského osídlení našli i v jiných oblastech. V současnosti například odkrývají pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů (eneolit / pozdní doba kamenná, 2500–2200 př. n. l.). Zatím se jim podařilo ve dvou polohách zdokumentovat téměř osmdesátku hrobů, což z nálezu činí dosud největší známé pohřebiště této kultury v Čechách.

Zajímavé je, že v tomto období lidé pohřbívali mrtvé velmi specifickým způsobem. Muži byli ukládáni na levém boku, hlavou k severu a obličejem k východu, zatímco ženy spočívaly na pravém boku a s hlavou k jihu. Mrtví měli kolem těl rozloženou pohřební výbavu, především keramické nádoby, kamenné nástroje a drobné kostěné šperky.

Hrob bojovníka s tzv. nátepní destičkou, která chránila zápěstí lučištníků před zraněním od tětivy luku (eneolit – kultura zvoncovitých pohárů)

„V těsném sousedství jednoho z pohřebišť jsme také odkryli skupinu pětačtyřiceti zásobních jam, které pravděpodobně pocházejí ze stejného období. Jámy byly tak blízko u sebe, že plocha výzkumu trochu připomínala ementál,“ popisuje s trochou nadsázky Petra Maříková Vlčková.

Než se začne stavět
Záchranný archeologický výzkum v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku D1 –Běchovice, na němž vědci pracují v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), začal loni v květnu. Připravovaná část totiž vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku. Výzkum řídí pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo. 

Vzájemně propojené zásobní jámy pravděpodobně pocházejí z období pozdního eneolitu.

Od chvíle, kdy na chybějící úsek okruhu zamířila těžká technika, už badatelé zdokumentovali více než deset tisíc archeologických objektů. V prosinci loňského roku pak v souladu s předem stanoveným harmonogramem předali část prozkoumané plochy ŘSD. Průzkum území by měli vědci dokončit zhruba do konce února, kdy budou moci začít stavební práce. Vyhodnocení terénní dokumentace, konzervace a zpracování nálezů však výzkumníkům potrvá ještě několik dalších měsíců.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Archeologického ústavu AV ČR, Praha
Foto: archiv Archeologického ústavu AV ČR, Praha

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
• Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
• Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
• Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
• Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
• Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
• Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
• Skrytými místy Pražského hradu provede zájemce nová mobilní aplikace
• Olympijské hry jsou svátkem sportu ve stínu politiky a vlivu byznysu
• Příběhy zašité v minulosti. Co lze vyčíst z archeologického textilu?