
BIOCEV pokročil ve vývoji léku na rakovinu. Centrum navštívil premiér
16. 09. 2020
První fázi klinického testování ukončila s dobrými výsledky látka MitoTam, již vyvíjí tým Jiřího Neužila v centru BIOCEV, společném výzkumném pracovišti šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy. Další úspěšný projekt, za nímž stojí Kateřina Komrsková, je z oblasti reprodukční biologie. Nejen tyto výzkumy představili jejich autoři předsedovi vlády Andreji Babišovi a vládnímu zmocněnci pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romanu Prymulovi, které ve vesteckém areálu přivítala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor UK Tomáš Zima v úterý 15. září.
Přečtěte si také
- Unikátní laboratoř se nachází přímo pod vrchem Vítkov v Praze
- Na stopě ohroženému sýčkovi aneb Jak jsme hledali nově vyklubaná sovata
- Zkamenělé vzpomínky. Nahlédněte do pražských židovských hřbitovů
- Uhlíři, dehtáři, smolaři. Zapomenutá lesní řemesla ožívají v Českém Švýcarsku
- Jablíčka z ráje: Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám
- Stožár vysoký 250 metrů je dominantou krajiny mezi Křešínem a Košeticemi
- Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly
- Festival Týden Akademie věd přinesl zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu
- Vágní terén a vnitřní periferie: procházka po ošemetných místech české metropole
- Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.