Zahlavi

Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody

21. 03. 2019

Jestliže země Evropské unie neomezí dopravu závislou na fosilních palivech, s nejvyšší pravděpodobností se jim nepodaří snížit emise dost na to, aby se dokázaly zbrzdit oteplování klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody. Ve své nejčerstvější zprávě to konstatuje Expertní rada evropských akademií (EASAC), která sdružuje akademie věd členských zemí EU, Norska a Švýcarska.

Klimatická politika Evropské unie sice patří k nejpřísnějším na světě, ani to však nemusí do budoucna stačit. EASAC upozorňuje, že „současná politika EU s nejvyšší pravděpodobností nepovede k dostatečně rychlému snížení emisí“, které by omezilo oteplování klimatu na méně než dva stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak to požaduje Pařížská klimatická dohoda.

Podle EASAC je třeba neprodleně se zaměřit na redukci emisí skleníkových plynů prostřednictvím omezení dopravy využívající fosilních paliv. Právě doprava totiž způsobuje 24 % veškerých emisí skleníkových plynů v Evropské unii, přičemž téměř tři čtvrtiny tohoto podílu má na svědomí silniční doprava.

Co s tím?

Kromě opouštění fosilních paliv, které by mělo být přiměřeně a viditelně zakotveno v politice EU, přichází EASAC s řadou dalších doporučení, jak emise zmírnit. „Aktuální vývoj nesměřuje ke splnění cílů Pařížské dohody. My však zachováváme optimismus, že současnou kritickou situaci lze zvrátit, jestliže politici začnou rychle uplatňovat koordinovaná opatření ve smyslu toho, čemu se vyhnout, co změnit a co zlepšit,“ uvádí William Gillett, ředitel EASAC pro energetiku.

Zpráva evropských akademií politiky vybízí, aby omezili poptávku po neefektivní osobní a nákladní dopravě, po leteckém cestování a nadměrně velkých automobilech, podporovali nízkoemisní vozidla a paliva, propagovali ve městech zdravou chůzi a cyklistiku a investovali do energetické infrastruktury a kvalitní veřejné dopravy.

Hlavní navrhovaná opatření

Čemu se vyhnout

  1. Utlumit poptávku po konvenční motorizované dopravě a zvrátit politiku EU, podle které „omezovat mobilitu nepřichází v úvahu“.

Co změnit

  1. Přesunout pasažéry ze soukromých automobilů do služeb veřejné dopravy (vlaků, autobusů, tramvají atd.).
  2. Přesunout nákladní dopravu ze silnic na železnice nebo plavební cesty.

Co zlepšit

  1. Během přechodného období zavést regulace snižující poptávku zákazníků po nadměrně velkých vozidlech a nadměrně velkých motorech.
  2. Snížit v příštích patnácti letech – kriticky důležitém přechodném období – průměrné emise všech osobních automobilů a dodávek.
  3. Co nejdříve zvýšit tempo tržní penetrace elektrických vozidel na baterie a hybridních elektrických vozidel pro osobní přepravu.
  4. Bezodkladně zvýšit v rozvodné síti podíl elektřiny vyráběné nízkouhlíkovými technologiemi.
  5. Upravit koncepci a regulaci trhů s elektřinou a poplatků ve vztahu k elektrickým vozidlům, aby se minimalizovaly náklady pro všechny spotřebitele.
  6. Zjednodušit pravidla týkající se využití biopaliv, zemního plynu a metanu v dopravě.
  7. Navýšit rozpočet pro vývoj technologií k výrobě syntetických paliv.
  8. Navýšit investice do informačních a komunikačních technologií a autonomních vozidel.
  9. Zintenzivnit přípravy na dlouhodobé snižování emisí prostřednictvím dlouhodobých politických závazků investovat do interdisciplinárního výzkumu, inovací, pracovních míst a dovedností.

 
Kompletní tiskovou zprávu EASAC (v angličtině) najdete zde, podrobný report zde.
 

O EASAC

EASAC je tvořen zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky kterému je evropská věda slyšet. Úkolem těchto zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.
 

Související články:

Odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry musí být prioritou evropských zemí, konstatuje EASAC

 

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy EASAC
Foto: iStock – Pawel Czaja

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce