Zahlavi

Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy

05. 02. 2016

Prestižní Ceny Wernera von Siemense převzali na slavnostním večeru 4. února v Betlémské kapli vítězové z řad mladých vědců, studentů a pedagogů z českých technických a přírodovědných univerzit a vědeckých institucí. „Propojení špičkového výzkumu s inovační, vývojovou a průmyslovou sférou patří k dlouhodobým cílům Akademie věd ČR. Vážíme si práce společnosti Siemens v této oblasti, která motivuje studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ uvedl předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, předseda poroty a garant kategorie nejvýznamnější výsledek základního výzkumu.

 

Udělena byla i dvě zvláštní ocenění, a to pro nejlepší ženskou absolventskou práci a za překonání překážek při studiu.

Tradiční soutěž o Cenu Wernera von Siemense pořádá společnost Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.
 
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice. Osmnáctý ročník patřil mezi rekordní – přihlásilo se téměř 300 soutěžících z více než 20 českých vysokých škol. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši 1 milion korun.
 
„Česká ekonomika roste, což stejně jako silná průmyslová tradice vytváří ideální podmínky pro to, abychom úspěšně vstoupili do nové průmyslové éry, která se nazývá čtvrtá průmyslová revoluce. Abychom v ní ale obstáli, musíme více než kdy jindy podporovat technické a přírodovědné vzdělání, základní a aplikovaný výzkum a přenos nových poznatků do průmyslu. Věřím, že prostřednictvím Ceny Wernera von Siemense motivujeme mladé vědce a techniky, aby se na této vzrušující proměně aktivně podíleli, a plně tak využili svůj talent,“ uvedl generální ředitel Siemens Česká republika, Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA.
 
Oceněny byly letos zejména práce z oblasti chemie a chemické biologie. Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým doc. Ing. Vladimíra Šindeláře, Ph.D. (MU Brno), který objevil novou látku zvanou Bambusuril, která dokáže velmi silně vázat anionty v roztoku a uzavřít je ve své dutině. V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace byl za software pro výpočet velkých soustav klíčů a zámků CyberCalc oceněn tým prof. Ing. Filipa Železného, Ph.D. (ČVUT Praha).
Nejvíce přihlášených, více než dvě třetiny, bylo jako již tradičně v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Zde byli oceněni: Vít Svoboda (VŠCHT Praha) za nejlepší diplomovou práci na téma spektroskopie atmosféricky relevantních molekul a Pavel Kielkowski (UK Praha) za nejlepší disertační práci z oblasti chemické biologie.
 
Siemens udělil nově i zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získal ho Martin Kopeček (UK Praha), který se věnuje studiu a výzkumu lékařské biofyziky, bohužel si nemohl převzít cenu osobně. Zvláštní ocenění za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou si odnesla Petra Peer (UTB Zlín), která se věnovala výzkumu polymerních roztoků.
 
O titul nejlepšího pedagogického pracovníka letos soupeřilo 14 nominovaných. Mezi nimi zvítězil vedoucí katedry řídicí techniky na Elektrotechnické fakultě ČVUT prof. Michael Šebek, který je světově uznávaným a často citovaným odborníkem na teorii řízení.

 

 

 

Kompletní výsledky ZDE.

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Newsletter

CHCI ODEBÍRAT
Pomoc Ukrajině
O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.