Zahlavi

Cesta do budoucnosti transferu technologií. Část druhá – Los Angeles

04. 03. 2019

Pracovníci Centra transferu technologií AV ČR navštívili společně se zástupci několika pracovišť transferové kanceláře světových vědeckých center na západě USA. Během týdne výprava zavítala na pracoviště v San Franciscu a v Los Angeles.

Mise se tak zúčastnili zástupci CETTAV, Adéla Pecková z Fyziologického ústavu AV ČR, Pavel Izák z Ústavu chemických procesů AV ČR, Jiří Kolman z CzechGlobe, Pavel Juruš z Ústavu informatiky AV ČR a Michal Košelja z Fyzikálního ústavu AV ČR (sekce ELI Beamlines).

Po pěti dnech strávených v San Franciscu, kde navštívili Stanfordovu univerzitu, firmu GILEAD, Lawrence Livermore National Lab, Univerzitu v Berkeley a Národní laboratoř nebo veletrh Photonics West se výprava přesunula do Los Angeles, kde začala druhá část kalifornské mise.

California Institute of Technology
Po přesunu do Los Angeles a společenské návštěvě u generálního konzula, zavítali účastníci do proslulého CalTech, tedy California Institute of Technology. Univerzitní kampus je vskutku okouzlujícím prostředím, kde se shodou okolností zrovna konal závod vodních strojů konstruovaných studenty.



Práci Office for technology and licencing představila ředitelka pro inovace Hannah Dvorak Carbone, jejíž české kořeny umožnily i okořenění formální části českým humorem. Křišťálová koule umístěná na pracovním stole ředitelky kanceláře byla označena jako nezbytné vybavení každého pracovníka transferu.

TTO CalTech sestává ze tří týmů, z nichž jeden se zaměřuje na ochranu a licencování duševního vlastnictví, druhý řeší spolupráce ve výzkumu a třetí se zaměřuje na podporu podnikání. Obdobně jako ostatní navštívené instituce ani Caltech nevyvíjí žádné speciální aktivity ve smyslu nabízení vlastních výsledků, protože těží z místního prostředí a vlastní výjimečné pověsti. Jejich snahou je podporovat osobní vazby a kontakty. Obecně mají ale zkušenost, že firmy mají výrazně nižší zájem o málo zralé technologie. Z prezentovaných technologií Akademie věd ČR byl pro CalTech nejzajímavější potenciál Ústavu chemických procesů AV ČR. Kromě schůzky s Office for Technology and Licencing absolvovala delegace mítink s ředitelem centra pro molekulární simulaci Siddarthem Dasguptou a českým fyzikem Petrem Vogelem.

University of California Los Angeles
Večer před posledním dnem zorganizoval ekonomický diplomat Marino Radačič neformální setkání s českými vědci působícími na UC Los Angeles a University of Southern California/Rand Corporation. Diskutovalo se o rozdílech mezi českým a americkým akademickým prostředím a o nastavení klimatu příznivého pro inovace.



Závěrečné setkání nabídlo výměnu zkušeností v oblasti technologického transferu s kolegy z Technology Development Group UC Los Angeles. University of California Los Angelesse zaměřuje na základní výzkum a fázi proof of concept, se startupy pracuje na fázi prototypování. Naprostá většina firem je z oblasti life sciences, k dispozici mají inkubátor podporující úzké propojení s klinickou praxí. University of California Los Angeles těží především ze silného napojení univerzity na nemocnici – UCLA Ronald Reagan Hospital se pravidelně řadí mezi sedm nejlépe hodnocených nemocnic v USA.

Inspirace do další práce
Cesta po americkém západě přinesla všem účastníkům mnoho skvělých zážitků, a především inspirace do další práce. „Děkuji vedení Akademie věd a Střediska společných činností za podporu mise po transferových kancelářích v Kalifornii. Bylo mi ctí se jí za Fyziologický ústav AV ČR zúčastnit. Akce se zdařila a přínos v podobě kontaktů a propagačních aktivit se v budoucnu určitě projeví. Cesta byla inspirativní a věřím, že se mi poznatky podaří zužitkovat v našem ústavu,“ pochvaluje si Adéla Pecková z Fyziologického ústavu AV ČR.

„Šlo o motivující a krásnou cestu, která ukázala jedny z nejlepších pracovišť na světě. Nejvíce nadšen jsem byl ve firmě GILEAD, kde jsme se setkali s odborníky i s viceprezidentem pro vědu a výzkum. Moc se mi líbil jejich přístup a jejich fantastické laboratoře,“ říká Pavel Izák z Ústavu chemických procesů AV ČR.

„Bylo mi ctí a potěšením absolvovat z mého hlediska důležitou misi za poznatky související s transferem znalostí. Pro mne osobně šlo o dvě klíčové záležitosti. První se týkala běžné úspěšnosti transferu, která se pohybuje kolem 10 procent. Druhá, a možná důležitější, se týká podílu smluvního výzkumu, který se pohybuje v rozmezí od čtyř do osmi procent. Mám za to, že bude potřeba tyto poznatky a zkušenosti posunout na příslušná a kompetentní místa. Věřím, že každý z nás bude mít možnost získané zkušenosti uplatnit ve své organizaci,“ hodnotí výpravu Michal Košelja z ELI Beamlines.

„Informace se po několika navštívených institucích začaly skládat do mozaiky, která, jak říká Michal Košelja, vypadá jinak, než jaké jsou představy mnoha aktérů u nás. Zároveň by nemělo zapadnout, že transferové kanceláře, které jsme navštěvovali, jsou vlastně jen malou částí v celém procesu transferu. Hlavní roli hrají vědci, instituce, kde působí, a firmy/startupy, které know-how chtějí využít – dozvědět se více o těchto částech by nebylo na týden, ale spíš na rok,“ dodává Pavel Juruš a pokračuje: „Nastavení procesů, motivace a očekávání u vědců, institucí i firem je v našich podmínkách těžká a dlouhodobá práce. Musíme bojovat, aby tuto skutečnost řídicí struktury Akademie věd ČR, státní orgány i zákonodárci chápali a dlouhodobě transfer podporovali ne pro to, že by to mělo někomu přinášet rychlé peníze, ale pro to, že jde o důležitou cestu, jak z vědeckých poznatků získat dlouhodobý prospěch pro blízké i široké okolí.“

„Děkuji Centru transferu technologií AV ČR za skvělou organizaci jednání, včetně prezentací ústavů Akademie věd ČR a individuálních konzultací na špičkových transferových pracovištích v Kalifornii, jichž jsem se mohl za naše pracoviště zúčastnit. Mise mi, respektive našemu ústavu, pomohla jak z pohledu transferářského, tak i z pohledu managementu a evaluace vědy. Ještě jednou díky a jakoukoli obdobnou aktivitu rozhodně podporujeme a rádi se do ní zapojíme,“ hodnotí vědecký tajemník z CzechGlobe Jiří Kolman.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Cesta Akademie věd do budoucnosti transferu technologií. Část první – San Francisco


Text připravili: Marino Radačič, Generální konzulát ČR v Los Angeles, a Petra Slížková, CeTTAV
Foto: Archiv účastníků, Shutterstock

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce