Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
10. 09. 2024
Slovenský historik Roman Holec, literární vědec Pavel Janoušek, ekolog Jan Lepš a fyzikální chemik Petr Štěpánek obdrželi 9. září 2024 oborové medaile AV ČR. Ocenění jim předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová v sídle instituce na Národní třídě v Praze.
Odhodlání a kreativita laureátů podle Evy Zažímalové inspirují další badatele. „Jejich úspěchy nejsou jen výsledky souhrnu znalostí, ale i touhy překračovat hranice známého,“ vyzdvihla na ceremoniálu a dodala, že základem vědy nejsou tvrdá data, ale schopnost o nich přemýšlet, což ocenění splňují.
Eva Zažímalová
Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách
Roman Holec ze Slovenské akademie věd se věnuje zejména slovenským a středoevropským dějinám 19. a 20. století se zaměřením na hospodářské a sociální dějiny, dějiny šlechty a enviromentální dějiny. Vyučuje také na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. „Je historikem, který nevidí dějiny černobíle,“ poznamenal Stanislav Holubec z Historického ústavu AV ČR, který badatele na medaili navrhl.
Práce Romana Holce poskytuje materiál pro různé interpretace a teoretické koncepty a otevírá nová témata slovenské historiografie. Historik je také členem redakčních rad některých periodik, které vydávají ústavy Akademie věd ČR.
Zleva Eva Zažímalová, Roman Holec a místopředseda AV ČR Ondřej Beránek
Čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách
Práci Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR ocenila Akademie věd ČR už dříve například Akademickou prémií. Patří k nejvýraznějším osobnostem české literárněvědné bohemistiky a spolupracoval na publikacích o české literatuře dvacátého století. Ty významně profilovaly výzkum v jeho domovském pracovišti.
„V Ústavu pro českou, tehdy světovou literaturu AV ČR, působí od roku 1981 – nejprve jako stážista, aspirant a vědecký pracovník, poté se stal zástupcem ředitele a posléze ředitelem,“ připomněla jeho kolegyně Kateřina Piorecká. Prozatím posledním projektem, s nímž je spojený, jsou Dějiny české literatury v protektorátu Čechy a Morava z roku 2022, které získaly Cenu Nakladatelství Academia jako kniha roku.
Pavel Janoušek
Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách
Jan Lepš z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR patří k mezinárodně uznávaným ekologům a biostatistikům. Některé z jeho experimentů jsou nejdéle běžícími experimenty svého druhu na světě. Podílel se také i na založení české výzkumné stanice na Papui Nové Guineji.
Kromě vědecké práce vychovává badatele na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ekologovy zásluhy vyzdvihl jeho kolega František Krahulec: „Do založení Přírodovědecké fakulty se i sám zapojil. Podařilo se mu s ostatními kolegy vytvořit pracoviště, která převyšuje mnohé jiné fakulty Jihočeské univerzity i ty na starších vysokých školách.“
Eva Zažímalová, Jan Lepš a člen Akademické rady AV ČR David Honys
Čestná oborová medaile Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách
Petr Štěpánek působí v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR už od roku 1977. Věnuje se fyzikální chemii polymerních systémů, jejich struktuře a dynamice, zejména v technických a biologických aplikacích. Po dvacet dva let stál v čele oddělení nadmolekulárních polymerních systémů, jež pod jeho vedením dosáhlo světově uznávaných výsledků. Mimo to inicioval spolupráci se zahraničními institucemi a organizoval mezinárodní konference. „Je nejen vynikajícím vědcem. Jde mu také o rozvoj ústavu, k němuž významně přispívá,“ vyzdvihl ředitel pracoviště Jiří Kotek.
Petr Štěpánek
Více informací o čestných medailích naleznete na webových stránkách AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.