
Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
18. 03. 2025
Česká národní výzkumná infrastruktura Czech-BioImaging letos slaví deset let od svého založení. Poskytuje přístup ke špičkovým zobrazovacím technologiím, které posouvají hranice vědeckého poznání a přispívají k pokroku v medicíně, biotechnologiích i ekologii.
Desítky publikací v nejprestižnějších světových vědeckých časopisech i nová technická řešení pro elektronové mikroskopy ve spolupráci se soukromým sektorem. Uživatelé infrastruktury Czech-BioImaging už dekádu využívají špičkové technologie pro biologické a medicínské zobrazování.
Czech-BioImaging sdružuje 16 špičkových zobrazovacích center napříč Českou republikou a spolupracuje s 10 partnerskými institucemi. Každoročně jeho služby využívá více než 1300 vědkyň a vědců, kterým pomáhá odborný tým přibližně 120 lidí.
„Díky našim datům vyprodukují badatelé ročně více než 200 publikací,“ říká Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, ředitel Czech-BioImaging. „Máme k dispozici širokou nabídku zobrazovacích metod a disponujeme více než 200 specializovanými přístroji, které jsou přístupné i zahraničním uživatelům v evropské infrastruktuře Euro-BioImaging ERIC,“ dodává Pavel Hozák.
Věda otevřená všem
Jedním z hlavních principů Czech-BioImaging je otevřený přístup, který umožňuje využívání špičkových technologií nejen akademickým institucím, ale i průmyslovým partnerům. „Naše metody umožňují detailní analýzu biologických procesů na úrovni buněk, tkání i celých organismů, čímž přispíváme k vývoji pokročilých diagnostických nástrojů pro medicínu a biotechnologie,“ říká Pavel Hozák.
Budoucnost biologického zobrazování
K příležitosti výročí se 18. března 2025 od 14:00 v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR v Praze uskuteční odborné setkání vrcholných představitelů Czech-BioImaging, Euro-BioImaging a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se zaměří na udržitelnost velkých výzkumných infrastruktur.
Organizátor akce:
prof. Pavel Hozák, DrSc.
ředitel Czech-BioImaging
hozak@img.cas.cz
Organizační kontakt:
Daniela Klimešová
projektová manažerka Czech-BioImaging
daniela.klimesova@img.cas.cz
Přečtěte si také
- Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
- Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
- Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
- Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
- Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně
- Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
- Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.