Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
20. 03. 2025
Sdružuje šestnáct zobrazovacích center v Česku, spolupracuje s deseti institucemi a jeho služby každoročně využívá více než 1300 vědkyň a vědců. Těm pomáhá tým přibližně 120 specialistů. Czech-BioImaging nabízí přístup ke špičkovým zobrazovacím technologiím, které posouvají hranice vědeckého poznání. Česká výzkumná infrastruktura nyní slaví deset let od svého založení.
Czech-BioImaging je výzkumná infrastruktura zobrazovacích pracovišť v Česku. Poskytuje špičkové přístrojové vybavení a odborné znalosti pro biomedicínské zobrazování a přístup k technologiím a expertizám, které vedou k získání nových vědeckých dat v buněčné a molekulární biologii, genetice, fyziologii, parazitologii a dalších oborech. Publikační, edukační a metodickou aktivitou přispívá k rozvoji biomedicínských věd.
K příležitosti desátého výročí se 18. března 2025 v Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze uskutečnilo setkání vrcholných představitelů Czech-BioImaging, Euro-BioImaging a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zaměřilo se na udržitelnost velkých výzkumných infrastruktur.
„S využitím našich dat vyprodukují badatelé ročně více než dvě stě publikací,“ vyzdvihuje ředitel Czech-BioImaging Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „K dispozici máme širokou nabídku zobrazovacích metod a disponujeme více než dvěma sty specializovanými přístroji, přístupné jsou i zahraničním uživatelům v evropské infrastruktuře Euro-BioImaging ERIC,“ dodává.
Otevřený přístup pro analýzu biologických procesů
Jedním ze základních principů Czech-BioImaging je otevřený přístup, který umožňuje využívání špičkových technologií akademickým institucím i průmyslovým partnerům. „Naše metody umožňují detailní analýzu biologických procesů na úrovni buněk, tkání i celých organismů. Přispíváme tím k vývoji pokročilých diagnostických nástrojů pro medicínu a biotechnologie,“ uvádí Pavel Hozák.
Czech-BioImaging představuje český národní uzel evropské výzkumné infrastruktury pro biologické a medicínské zobrazování Euro-BioImaging. Jeho koordinátorem je Ústav molekulární genetiky AV ČR. Kromě něj jsou do Czech-BioImaging zapojena i další pracoviště Akademie věd ČR, například Biologické centrum, Fyziologický ústav nebo Ústav experimentální medicíny.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.