Debaty o genderové rovnosti a inkluzivitě se odehrály pod taktovkou NKC
03. 05. 2024
Národní kontaktní centrum – gender a věda má za sebou jednu z organizačně největších výzev mezinárodního projektu GENDERACTIONplus. Jako součást oslav Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě uspořádalo konferenci ERA of Inclusive Gender Equality. Zaměřila se na férové hodnocení výzkumu a otázky výzkumných kariér vědců a vědkyň. Co akce přinesla, přibližuje Barbora Schneiderová z NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.
Specifikem mezinárodního projektu GENDERACTIONplus programu Horizont Evropa je zapojení rozsáhlé sítě lidí a organizací. Projekt NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR zahrnuje 22 členských států EU a tři další země s 26 projektovými a 14 přidruženými partnery. Těmi jsou grantové agentury a národní úřady, jež odpovídají za výzkum a vysoké školství, případně jimi nominované organizace. Síť usiluje o koordinaci cílů Evropského výzkumného prostoru (European Research Area – ERA) v oblasti genderové rovnosti a inkluzivity. GENDERACTIONplus tak mimo jiné vytváří strategické politické poradenství a podklady pro tvorbu politik.
Budoucnost ERA
Konference se konala 13. února 2024 v bruselském BOSA pod záštitou belgického předsednictví v Radě EU. Program tvořily zejména panelové diskuse. Zástupci a zástupkyně klíčových orgánů a organizací jednali o budoucích prioritách genderové rovnosti v ERA.
Podklady pro debaty tvořily výstupy ze srovnávacích studií, které národní úřady a grantové agentury přijaly v pěti tematických oblastech, na něž se projekt zaměřuje. Těmi jsou intersekcionální nerovnosti a inkluzivita, genderově podmíněné násilí v akademickém prostředí, genderová dimenze ve výzkumu a inovacích, monitoring a evaluace politik genderové rovnosti v ERA a evaluace plánů genderové rovnosti. Kromě těchto studií vznikl pro konferenci poziční dokument, který představuje zjištění studií a z nich vyplývající priority pro nadcházející období budování ERA.
Dokument kromě toho také určuje přetrvávající nedostatky v designu a implementaci politik včetně nedostatečné pozornosti pro monitoring a evaluaci zaváděných opatření, nedostatečnou pozornost věnovanou intersekcionálním (nebo také gender+) nerovnostem a koncepční a terminologickou neukotvenost politik napříč EU.
Právě s těmi chce GENDERACTIONplus vstupovat do jednání o politické agendě ERA na období 2025–2027, která určí konkrétní kroky, na které se členské státy v tomto období zaměří. Priority genderové rovnosti v ní mají vysokou podporu, jak poukázal Sergej Možina, spolupředseda ERA Fóra.
Realizace aktivit v agendě genderové rovnosti se účastní i zastřešující organizace ERA. Zapojují se do nich také české univerzity, výzkumné instituce i grantové agentury, nově identifikované priority tak budou relevantní i pro úvahy o směřování dalších politik a opatření v ČR.
Konference se konala v únoru v Bruselu.
Férové hodnocení výzkumu a výzkumné kariéry
Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda, koordinátorka projektu a spolupředsedkyně podskupiny ERA Fóra pro inkluzivní genderovou rovnost členských států, zdůraznila na konferenci úspěchy při zavádění opatření na podporu genderové rovnosti v posledních letech. Zejména přijetí Lublaňské deklarace a na ni navazující politické agendu ERA v letech 2022 až 2024 nebo novou Chartu pro výzkumné pracovníky a pracovnice, která rozšířila a posílila agendu inkluzivní genderové rovnosti. Marcela Linková vyzdvihla i potřebu zajistit, aby inkluzivní rovnost zůstala prioritou i v nadcházejícím období. Podle jejího názoru mají být debaty součástí mozaiky hovorů o 10. rámcovém programu.
Profesorka Genevieve Almouzni, předsedkyně Pracovní skupiny Evropské výzkumné rady (European Research Council – ERC) pro gender a diverzitu, hovořila o opatřeních zavedených ERC na řešení genderových předsudků při hodnocení výzkumu. Téma rezonovalo i s vystoupením Silvie Penati, vědecké vedoucí nově založené pracovní skupiny TIER pro inkluzivní hodnocení výzkumu v rámci Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu (Coalition for Avancing Research Assessment – CoARA).
Účastníci a účastnice konference vyzdvihovali kvalitu debat, networking i praktické poznatky, například o strategiích pro přijetí intersekcionální perspektivy na úrovni národních politik nebo o postupech pro začlenění intersekcionality do plánů genderové rovnosti.
„Těší mě, že jsme diskutovali s tolika stakeholdery. Férové hodnocení výzkumu a otázky kariér jsou v GENDERACTIONplus důležitým tématem. Chceme proto navázat spolupráci nejen s novou pracovní skupinou TIER, ale i s Pracovní skupinou pro gender a diverzitu ERC,” komentuje přínos akce Marcela Linková. Klíčový posun vnímá zejména v tom, že panuje shoda nad potřebou řešit otázku různých os znevýhodnění – včetně genderové.
Konference dala týmu NKC – gender a věda důležitou zpětnou vazbu v jeho směřování i ve výstupech GENDERACTIONplus. Kromě splněného úkolu ve formě její organizace přinesla i inspirativní setkání face-to face. Z toho všeho můžeme čerpat podklady pro závěrečnou konferenci projektu, která se uskuteční v únoru 2025 též v Bruselu.
Záznam konference naleznete na YouTube kanále projektu GENDERACTIONplus.
Text: Barbora Schneiderová, NKC – gender a věda
Foto: Archiv Barbory Schneiderové
Přečtěte si také
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
- Čistou vědou lodní trup nevyčistíš. S aplikací výzkumu nám pomůže program PRAK
- Životní forma železa. Jak vznikal vítězný snímek Vědy fotogenické
- Patrik Španěl: Jak otevřeně publikuje Akademie věd ČR
- Z laboratoře až k záchraně životů. S aplikací výsledků pomáhá program PRAK
- Jiří Chýla: O čem nemá exministr Plaga ani tušení
- Syndrom podvodnice: Nestyďme se mluvit o pocitech nedostatečnosti
- Jak pomáhá českým vědcům Technologické centrum Praha v boji o ERC granty
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.