Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
22. 04. 2024
Hodiny dějepisu coby „vtloukání“ jmen a letopočtů do hlav žáků se postupně stávají minulostí. Digitální doba totiž vnáší do výuky interaktivní a hravé možnosti. Příkladem je aplikace HistoryLab, kterou už používá více než 1500 učitelů v Česku. Další rozvoj vzdělávací pomůcky podpořil Program rozvoje aplikací a komercializace AV ČR – zkráceně PRAK. Jak pomůže k jejímu využívání i proč je důležitá historická gramotnost, vysvětlují Anna Macourková, Vojtěch Ripka a Martin Štefek z projektu HistoryLab: dílna pro archiv i školu řešeném na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Výuka dějepisu nemá být (a v současnosti už často ani není) samostatnou a ohraničenou částí školních osnov založenou na přednášení faktografie. Takto pojaté předávání informací od učitele k žákovi nejenže není příliš efektivní, ale zejména nepřipravuje žáky na aktivní dospělý život. Využití pasivně získaných poznatků je navíc velmi omezené.
V současnosti se posiluje nejen interaktivita, ale také provázanost s občanskou či estetickou výchovou. Historická gramotnost studujících na všech vzdělávacích stupních je předpokladem výchovy k odolnému občanství, abychom v demokratické společnosti dokázali čelit nejrůznějším výzvám a hrozbám. Nejde přitom primárně o naplnění poněkud zjednodušující teze o „poučení z dějin“ či zamezení jejich opakování. Historicky gramotný člověk se poučeně pohybuje v současné paměťové kultuře, umí aktivně pracovat se zdroji a celkově je odolnější vůči manipulaci a bezmyšlenkovitému přebírání cizích postojů.
HistoryLab umožňuje interaktivní práci s historickými prameny.
V hlavní roli žáci
Školní vzdělávání je jedním z aplikačních cílů výzkumu soudobých dějin. Přenos poznatků se přitom netýká pouze aktuálního stavu bádání, ale zejména metodologické podpory k rozvíjení historického myšlení. Za účelem zvyšování historické gramotnosti žáků a žákyň jsme společně s partnery vyvinuli a v roce 2018 spustili online pomůcku HistoryLab. V této historické laboratoři, která se zaměřuje především na dějiny 20. století, jsou hlavními aktéry žáci. Učitel je při práci s prameny jejich průvodcem, doplňuje kontext a moderuje diskuzi. Společně se tak vydávají hledat odpovědi například na otázky, proč padly komunistické režimy, co měla Kongu přinést dekolonizace, ale i co se lidem v pravěku dělo se zuby.
Open source aplikace umožňuje interaktivní práci s historickými prameny (foto, audio, video, text) a jejich interpretaci. Učitelům a žákům nabízí bezpečné prostředí, v němž mohou tvořivě pracovat a nebát se chyby. Vyvinul ji Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi – například s Ústavem pro studium totalitních režimů, Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, Židovským muzeem Praha, ale i Fakultou elektrotechnickou ČVUT nebo Národním pedagogickým institutem. Všechna cvičení se testují a ověřují v terénu.
Osvědčená vzdělávací pomůcka
Za více než pět let fungování se HistoryLab stal důležitou součástí výuky dějepisu na základních, středních a vysokých školách. Jako zdroj při výuce moderních dějin jej v roce 2023 doporučila Česká školní inspekce a je v souladu se směřováním současných reforem rámcových vzdělávacích programů. Podle kvalifikovaného odhadu aplikaci používá více než 1500 učitelů. Do konce roku 2023 bylo vyplněno 170 000 cvičení.
Díky podpoře PRAK pokračujeme od začátku roku 2024 v aktivitách, které jsou nezbytné k dalšímu rozvoji pomůcky a zejména jejímu transferu. Finanční podpora zajišťuje celkem tři klíčové aktivity.
Aktivitou číslo jedna je průzkum vzdělávacího trhu a dopadů užívání HistoryLabu, abychom odhalili jeho technické bariéry a obsahové slabiny. V rámci toho také vyhodnocujeme data z dotazníkových šetření z ukončeného projektu Dějepis+. V aktivitě dvě vzniká návod pro učitele, jak hodnotit práci žáků s aplikací. Za třetí rozvíjíme neformální mimoškolní vzdělávání ve spolupráci s archivní institucí, zejména v podobě nových cvičení, která jsou vhodná pro archivní edukaci.
Text: Anna Macourková, Vojtěch Ripka a Martin Štefek
Foto: HistoryLab: dílna pro archiv i školu
Přečtěte si také
- Debaty o genderové rovnosti a inkluzivitě se odehrály pod taktovkou NKC
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Čistou vědou lodní trup nevyčistíš. S aplikací výzkumu nám pomůže program PRAK
- Životní forma železa. Jak vznikal vítězný snímek Vědy fotogenické
- Patrik Španěl: Jak otevřeně publikuje Akademie věd ČR
- Z laboratoře až k záchraně životů. S aplikací výsledků pomáhá program PRAK
- Jiří Chýla: O čem nemá exministr Plaga ani tušení
- Syndrom podvodnice: Nestyďme se mluvit o pocitech nedostatečnosti
- Jak pomáhá českým vědcům Technologické centrum Praha v boji o ERC granty
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.