Zahlavi

Evropský projekt NEUROGATE posune možnosti studia neurologických onemocnění

03. 02. 2025

S vysokou přesností se dokáže podívat hluboko do mozku a umožňuje dlouhodobé pozorování i u volně se pohybujících organismů. Holografický endoskop, na němž v projektu NEUROGATE spolupracují evropští vědci včetně těch z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, tak otevírá nové možnosti studia neurologických onemocnění. Mohl by tím přispět k vývoji nových diagnostických a terapeutických přístupů například k Alzheimerově chorobě nebo epilepsie.

Holografický endoskop je založen na optickém vláknu tenčím než lidský vlas a dokáže minimálně invazivně nahlédnout hluboko do mozku skrze ultra-tenké optické vlákno. „Technologie představuje zlomový bod v neurovědě,“ upozorňuje Tomáš Čižmár, vedoucí výzkumného oddělení Leibnizova institutu fotonických technologií v Jeně, jenž stojí i v čele výzkumné skupiny komplexní fotoniky v brněnském Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

 „S NEUROGATE posouváme hranice možností studia neuronální aktivity v přirozených podmínkách s nebývalou přesností. Tyto poznatky mohou podstatně rozšířit naše chápání neurologických onemocnění,“ dodává vědec. Hana Uhlířová z jeho výzkumné skupiny doplňuje, že projekt umožňuje testovat technologii v reálných podmínkách a učinit významný pokrok v neurovědě.

O krok blíže revoluci
„Holografická endoskopie má potenciál způsobit revoluci v biomedicínském výzkumu – a projekt NEUROGATE nás k tomuto cíli posouvá o krok blíže,“ uvádí Sergey Turtaev, ředitel start-upu DeepEn, který se zaměřuje na komercializaci technologie.

Projekt směřuje technologii na úroveň technologické připravenosti šest (TRL6), tedy ověření za realistických podmínek. Jde o klíčový krok k jejímu využití v biomedicínském výzkumu a následně v klinických aplikacích. Technologie by mohla zásadně změnit diagnostiku a léčbu neurologických onemocnění. Její vývoj podpořila Evropská rada pro inovace částkou 2,5 milionu eur v programu Horizon Europe.


Tomáš Čižmár

„S NEUROGATE ukazujeme, jak lze spojit základní výzkum a transfer technologií k vývoji řešení pro společensky relevantní výzvy,“ podotýká Tomáš Čižmár, který za vývoj holografických endoskopů vloni získal ocenění European Microscopy Award a Cenu ministra školství České republiky za rok 2024.

Projekt navazuje na předchozí iniciativy WOKEGATE a STROKEGATE. Zatímco WOKEGATE umožnil vývoj ultra-jemných endoskopů pro studium neuronových sítí, STROKEGATE ukázal, jak lze technologii využít k analýze účinků mrtvice na mozek. Spolu s Leibnizovým institutem, společností DeepEn a Ústavem přístrojové techniky AV ČR na projektu spolupracuje také belgické výzkumné centrum NERF.

Více o práci Tomáše Čižmára se dozvíte v časopise A / Magazín.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu přístrojové techniky AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce