Zahlavi

Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024

13. 09. 2024

Jeho výsledky vzbudily mezinárodní pozornost, vytvořil jedno z nejvýznamnějších světových center výzkumu spintroniky a je prvním českým vědcem, jemuž se podařilo získat dvakrát ERC Advanced Grant. Rada pro výzkum, vývoj a inovace nyní Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhla na Národní cenu vlády Česká hlava.

„Národní cena vlády je nejvyšší ocenění udělované osobnostem české vědy a výzkumu za jejich celoživotní úspěšné a výjimečné expertní působení s mezinárodním dosahem. Nominace pravidelně reprezentují nejlepší odborníky, kteří dosahují uznání i ve světovém měřítku,“ říká ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

Rada pro vědu, výzkum a inovace doporučila na ocenění Tomáše Jungwirtha za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Návrh nyní posoudí vláda.

Tomáš Jungwirth vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, kde absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020). Jako jediný vědec v České republice obdržel dvakrát prestižní ERC Advanced Grant (2010 a 2023). Jeho týmu se mimo jiné podařilo potvrdit existenci altermagnetismu, loni byl opět zařazen mezi nejcitovanější vědce světa.

Více o jeho výzkumu se dočtete v časopise A / Magazín.

Národní cenu Česká hlava v minulosti získali například Antonín Holý, Pavel Hobza (oba z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR), Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a další osobnosti české vědy a výzkumu.

Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy RVVI
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce