Heyrovského ústav je prvním pracovištěm Akademie věd s titulem HR Award

V polovině ledna získal Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ocenění HR Excellence in Research Award. Jako prvnímu z 52 vědeckých pracovišť Akademie věd se mu podařilo dosáhnout statusu, který Evropská komise uděluje těm výzkumným pracovištím, jež se výrazně zasazují o zlepšování strategie lidských zdrojů. O certifikaci usilují další tři ústavy AV ČR. Zvyšuje totiž šance při náboru významných vědců ze zahraničí a přináší i výhody při podávání projektů z EU.

Nedostatek kvalifikovaných sil na trhu práce se nevyhýbá ani oblasti vědy. Výzkumná pracoviště se kromě toho, jak udržet mladé talenty, potýkají také s tím, jak do České republiky nalákat zahraniční, renomované experty. Jednou z možností je status HR Excellence in Research Award, který potenciálním zaměstnancům garantuje profesionální, přátelské a na etice a transparentnosti založené pracovní prostředí.

„Špičková věda je věda mezinárodní. Každá země, která chce uspět na poli vědy, musí být schopná získat pro svůj výzkum co nejvíce špičkových zahraničních kolegů,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR.

Podobné priority sdílí 1110 evropských pracovišť

Ocenění HR Award drží nyní přes 440 evropských výzkumných ústavů. V zemích, jako je Německo, Belgie nebo Nizozemsko, se jím prezentuje vždy asi tucet institucí, například v sousedním Polsku je to osm desítek. V České republice ocenění HR Excellence in Research Award získaly pouze tři univerzity a jedna výzkumná instituce.

„Prvním krokem, který jsme učinili již v listopadu 2017, je přijetí Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků,“ říká Martin Hof, ředitel Heyrovského ústavu (ÚFCHJH). Podobné snahy ústav vyvíjel už roky předtím, teď bylo úsilí podepřeno standardizovaným postupem Evropské komise.„Nevymýšlíme něco nového. Kodexem a Chartou se řídí přes 1100 evropských vědeckých pracovišť, které mají podobné priority,“ doplňuje Martin Hof. 

Ředitel ústavu Martin Hof

V loňském roce začali v Heyrovského ústavu v rámci projektu z výzvy OP VVV připravovat interní analýzu nedostatků v řízení a rozvoji lidských zdrojů, tzv. analýzu GAP. Na jejím základě byl připraven akční plán, který v konkrétních bodech stanovuje, jak se během čtyř let posunout a zlepšit mimo jiné v transparentnosti výběrových řízení, nastavení rovných podmínek, vnitřním hodnocení výzkumné organizace a dalších oblastech. „Evropská komise analýzu a akční plán posoudila a schválila certifikaci HR Award. Jsme ale na začátku cesty, to těžší nás teprve čeká,“ upozorňuje Martin Kalbáč, který je spolu s Patrikem Španělem hlavním řešitelem projektu v ÚFCHJH.

Každé dva až tři roky bude Evropská komise znovu posuzovat, jak a zda se akční plán skutečně naplňuje. „Platnost uděleného ocenění tak budeme muset pravidelně dokládat, jinak nám jej Komise může kdykoli odebrat,“ vysvětluje Martin Kalbáč.

Změny vyrůstají i z diskusí se zaměstnanci

Zásadní je přitom spolupráce se zaměstnanci, kteří interní analýzu a přípravu akčního plánu přímo ovlivňovali. Zhruba dvacetičlenný tým zastupující všechna oddělení ústavu se pravidelně scházel a snažil se zmapovat problémy a přinášet nové nápady. „Většina lidí to vzala za své, pochopila, že vytváříme podmínky pro sebe. Nyní musíme jejich motivaci udržet,“ uvádí Martin Kalbáč.

První dopady zhruba 160 stávajících zaměstnanců ústavu pociťuje již dnes. „Otevřeli jsme kurzy angličtiny pro všechny pracovníky, manažerské kurzy pro vedoucí, standardizujeme proces náboru nových zaměstnanců, rozvíjíme mentoringový systém, zpracováváme informační kartu pro nové zaměstnance,“ vypočítává konkrétní změny posledních měsíců Zuzana Musilová, která v ÚFCHJH na projektu rovněž spolupracuje.

Zisk statusu HR Award je pro Heyrovského ústav významným milníkem pro nábor zahraničních pracovníků. V obdobných vědeckých institucích například v Polsku nebo v Maďarsku se tam podle Kalbáče počet uchazečů z Německa, Švýcarska a dalších zemí západní Evropy po ocenění HR Award zněkolikanásobil. Certifikace je také bonifikována při podávání žádostí o projekt z programů Evropské unie.

Přesto nábor zahraničních výzkumníků naráží především na nízké mzdové ohodnocení. „Měsíční příjem většiny vědeckých pracovníků v České republice nepřesahuje výrazně 1000 EUR,“ upozorňuje na svou dlouholetou zkušenost ředitel Heyrovského ústavu Martin Hof.

O udělení HR Award nyní usilují další tři pracoviště Akademie věd – Fyzikální ústav, Biologické centrum a Fyziologický ústav.
  

Další informace:

Schéma získávání a potvrzování ocenění

Více informací o certifikaci HR Exellence in Research

Více o projektu Heyrovského ústavu z výzvy OP VVV

Výzva MŠMT k rozvoji kapacit pro výzkum a vývoj
  

Na titulním snímku Heyrovského polarograf ze dvacátých let 20. století
  

Související články:

Nové oddělení nanokatalýzy Heyrovského ústavu povede Štefan Vajda

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského

Přečtěte si také

• Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
• Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
• Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
• ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
• Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
• Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
• Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
• Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
• Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
• AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe