Invaze larev trilobitů: v prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
25. 01. 2023
Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.
Přes své nepatrné rozměry – zhruba okolo jednoho milimetru – měla trilobití mláďata tvrdý krunýř a zachovávají se tak poměrně hojně na mnoha paleontologických nalezištích. Dodnes jsou známa u více než 180 druhů a dají se rozdělit na dva typy. Ta prvního typu se podobala dospělým trilobitům a žila na mořském dně. Mláďata druhého typu byla kulovitá nebo nafouklá a volně se vznášela v mořské vodě jako plankton.
Na samém začátku prvohor, před 520 až 495 miliony lety, žila mláďata trilobitů především na mořském dně. Před 495 až 470 miliony let se ale mořské ekosystémy začaly měnit a někteří trilobiti vyvinuli planktonní larvy. Stalo se tak několikrát nezávisle na sobě, a proto byla pozdější moře bohatě oživena vznášejícími se drobnými larvami.
„Byla to doslova invaze. Během několika desítek milionů let planktonní trilobití larvy zaplnily oceány. Důvodem zřejmě bylo, že měly dostatek potravy v podobě zvýšeného množství jednobuněčných řas v mořské vodě, tzv. fytoplanktonu. Na základě velikosti trilobitích larev předpokládáme, že většina z nich se živila právě fytoplanktonem. Trilobití larvy žijící na mořském dně však nevymizely, jen byly doplněny planktonními,“ vysvětluje autor studie Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.
Trilobití larvy jako cenný zdroj potravy
Během ordoviku, tedy před 485 až 444 miliony let, se v mořské vodě vznášelo značné množství trilobitích larev, které dosahovaly velikosti od 0,3 mm až po 2 mm. Významně proto ovlivnily tehdejší mořský život.
„Větší volně plovoucí živočichové se nedokážou živit přímo mikroskopickými planktonními řasami. Do potravního řetězce tak musíte vložit nějaký mezičlánek – drobný živočišný plankton, který žere řasy a je sežrán něčím větším. V dnešních mořích jsou to například drobní korýši nebo jejich larvy. V ordovických mořích to byly právě larvy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl.
Planktonní larvy trilobitů tak představovaly důležitou součást potravního řetězce dávných moří a sloužily jako potrava pro dospělé plovoucí členovce nebo první obratlovce.
Kromě Lukáše Laibla se na výzkumu podíleli také Farid Saleh a Francesc Pérez-Peris z Univerzity v Lausanne.
Kontakt:
Mgr. Lukáš Laibl, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR
laibl@gli.cas.cz
Odkaz na článek:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0031018223000214?via%3Dihub
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.