Zahlavi

Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců

26. 11. 2024

Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR patří podle prestižního seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi sedm nejcitovanějších vědců působících v České republice. Zařazení dvou invazních ekologů mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa potvrzuje, že český výzkum v oboru invazní ekologie patří mezi světovou špičku a průhonické pracoviště je uznávaným lídrem ve svém oboru.

Seznam Clarivate Highly Cited Researchers obsahuje jména vědců z univerzit, výzkumných ústavů a ​​komerčních organizací po celém světě, kteří prostřednictvím svých prací prokázali významný vliv na svůj obor. Česká republika je na seznamu zastoupena sedmi experty. Mezi nimi jsou již tradičně invazní ekologové Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.

Petr Pyšek je přední český botanik, ekolog a mezinárodně uznávaný vědec v oboru biologických invazí, který je na seznamu Highly Cited Researchers nepřetržitě od roku 2014. Je držitelem nejvyššího českého vědeckého ocenění Česká hlava a autorem stovek odborných článků a několika knih. Specializuje se na globální zákonitosti invazí, faktory určující jejich průběh, význam stanovišť v rostlinných invazích a důsledky invazí pro přírodu a lidskou společnost. V současnosti se zabývá také výzkumem biodiverzity afrických savan.

Jan Pergl je vědecký pracovník Oddělení ekologie invazí, který se zaměřuje na propojení vědeckého výzkumu s praktickou aplikací. Spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, je členem panelu Evropské a Středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) a zástupcem ČR ve vědeckém fóru Evropské komise pro invazní druhy.

Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě podílí na významných mezinárodních výzkumných programech zaměřených na invazní druhy, stálo u zrodu první celosvětové databáze naturalizovaných rostlin (GloNAF), provozuje databázi nepůvodních rostlin české flóry, studuje teoretické základy invazního procesu a klasifikace zavlečených druhů, zabývá se makroekologickými zákonitostmi rozšíření nepůvodních druhů, principy invazibility stanovišť a příčinami invazního chování druhů. Studuje také jednotlivé významné invazní druhy české flóry.

Letošní seznam nejcitovanějších vědců světa zahrnuje 6 636 jmen z více než 1 200 institucí v 59 zemích a regionech.

Vychází z analýzy vědeckých publikací z let 2013 až 2023. Proces výběru zahrnuje přísné vyhodnocování a zpracování dat z Highly Cited Papers v důvěryhodných vědeckých a společenských časopisech indexovaných v Science Citation Index Expanded a Social Sciences Citation Index.  

Více informací o seznamu Higly Cited Researchers naleznete zde.

Kontakt:

Miroslava Dvořáková
Botanický ústav AV ČR
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce