Zahlavi

Jak pomáhá českým vědcům Technologické centrum Praha v boji o ERC granty

13. 07. 2023

V letním dvojčísle interního e-časopisu AB / Akademický bulletin jsme otiskli reakci Technologického centra Praha na článek Hvězdné granty pro nejlepší z nejlepších, který vyšel v dubnovém vydání. Věnoval se grantům Evropské rady pro výzkum.

Celý text uzavírá konstatování: „Takzvaný národní kontakt pro ERC zajišťuje Technologické centrum Praha, které mimo jiné pořádá semináře a přednášky k problematice Evropské rady pro výzkum a jejích grantů.“ Stručné vyjádření naší dlouholeté snahy podporovat úspěšnost českých žadatelů o získání grantů ERC bychom chtěli rozvést. Věříme, že si to zaslouží.

Myšlenka letěla nebem
Příběh začal před mnoha lety v letadle na trase Brusel–Praha. Právě v něm se náhodou potkali Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK s Petrou Perutkovou (nyní Fedorovou) z Technologického centra AV ČR (v současnosti Technologické centrum Praha). Zdeněk Strakoš se tehdy z Bruselu vracel ze zasedání hodnoticího panelu Evropské rady pro výzkum.

„Náš rozhovor byl velmi zajímavý – z různých pozic jsme viděli situaci české vědy a její vztah k tehdy teprve začínající aktivitě ERC velmi podobně. Tým okolo Petry v Technologickém centru, která byla národním kontaktním bodem pro granty ERC a Akce Marie Skłodowska-Curie, se od počátku snažil o co největší informovanost a zapojení vědců z České republiky do aktivit ERC a přemýšlel nad domácími překážkami, které tomu brání,“ popisuje Zdeněk Strakoš setkání pro publikaci 25 let Technologického centra AV ČR.

Z dalších navazujících setkání a rozhovorů Zdeňka Strakoše a týmu Technologického centra AV ČR vzešla snaha o vytvoření promyšleného systému navazujících akcí k podpoře žadatelů o granty ERC.


Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ředitel Technologického centra Praha Karel Klusáček podepsali v březnu memorandum o spolupráci institucí.

Jak funguje komunita ochotných lidí
Snaha se postupně opravdu naplnila s pomocí expertiz Univerzity Karlovy a Technologického centra jako organizátora akcí. Celý systém podpořili také ti, kteří již dříve grant ERC získali či o něj žádali v minulých letech, a též hodnotitelé, jež přispěli zkušenostmi z panelů. Vznikla tak nezištně pomáhající komunita vědců a vědkyň, kteří tuto podporu chápali jako přínos pro českou vědu bez ohledu na jejich institucionální příslušnost.

Každoročně na podzim pořádá Technologické centrum Praha jako národní kontaktní místo Národní informační den určený pro potenciální žadatele. Na něj navazuje ucelený systém workshopů pro ty, kteří se rozhodnou podat žádost o grant do některé z nejbližších výzev.

Na prvním workshopu uchazeči představují myšlenku, na které má jejich projekt ERC stát. V dalším kroku se seznamují se skutečnou žádostí, kterou dá k dispozici některý z vědců, který už grantovou žádost podával a může se tak podělit o své zkušenosti. Workshop je početně omezen pro práci v malých skupinách. Potenciální žadatelé si zde zkusí „hodnotit“ žádost a zároveň sbírají zkušenosti, jak ji nejlépe napsat. Na poslední setkání jsou zváni ti, kteří již žádost píší. Podmínkou účasti je zaslat připravenou žádost, aby ji mohli hodnotitelé na workshopu posoudit a dát žadateli/žadatelce zpětnou vazbu. Pro ty, kteří postoupili do druhého kola a byli pozváni na pohovor s členy hodnoticího panelu, se organizuje cvičný pohovor – takzvané Mock Interview. Jde o simulaci obhajoby projektu před pozvanými experty, hodnotiteli i řešiteli projektů Evropské rady pro výzkum.

Společná deklarace
Mnohaleté, výše popsané úsilí o podporu žadatelů, formulované v dokumentu Účast ČR v soutěžích o granty Evropské výzkumné rady (ERC): Strategická doporučení pro podporu žadatelů o granty ERC na institucionální a národní úrovni autorů Zuzany Čapkové, Petry Fedorové a Zdeňka Strakoše z roku 2020 vyústilo i ve formální ustavení expertní skupiny a přijetí Společné deklarace Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Podpora excelentního výzkumu je také jedním z bodů nedávno uzavřeného memoranda mezi Technologickým centrem Praha a Akademií věd ČR. Uvedené aktivity přinášejí ovoce a Česká republika získává stále více grantů. Jen v programu Horizont Evropa byla ve spolupráci s expertní skupinou poskytnuta asistence 44 předkladatelům projektových návrhů ERC, kteří se účastnili specializovaného školení, případně cvičného pohovoru.

Z analýzy výsledků výzvy ERC Starting grant za rok 2021 vyplývá, že z 55 žadatelů za ČR uspělo šest a všichni se účastnili workshopů, případně cvičných pohovorů pořádaných Technologickým centrem Praha ve spolupráci s expertní skupinou. Také všechny tři úspěšné žadatelky z výzvy ERC Starting grant v roce 2022 tuto možnost využily.

Text: Michaela Blšťáková s přispěním Lyudmyly Tysyachny, Technologické centrum Praha
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce