Jak s konflikty a korupcí? Filozofové pomáhají státní správě s etickou kulturou

Ustavení pozice etického důvěrníka, zapojení etiky do personálního řízení či účast na zásadní revizi etického kodexu státních zaměstnanců. To jsou příklady praktických výstupů aplikovaného výzkumného projektu, jejž aktuálně dokončuje Filosofický ústav AV ČR a který podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA. „Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká filozof Petr Urban.

Od roku 2018 filozofové mapovali aktuální stav etické kultury v české státní správě. Konkrétní spolupráci navázali především s Ministerstvem dopravy ČR. V průběhu roku 2019 uspořádali řadu workshopů a setkání jak s řadovými, tak vedoucími zaměstnanci úřadu, zároveň uskutečnili rozsáhlé dotazníkové šetření. Naštěstí se tuto praktickou část podařilo z velké části dokončit ještě před vypuknutím pandemie covidu-19. V roce 2020 pak vědci zpracovávali výsledky a dávali dohromady návrhy opatření a základ výsledné projektové zprávy.

„Zjistili jsme, že téma etiky je skutečně něco, o čem chtějí řadoví zaměstnanci i jejich nadřízení mluvit, zajímá je to. Volají po možnostech diskuzí na toto téma a rádi by řešili případné problémy pomocí standardně nastavených metod, což ale dosud většinou nejde,“ popisuje vedoucí projektu Petr Urban z Filosofického ústavu AV ČR.

Petr Urban hovoří na konferenci Etika státních zaměstnanců. Kde jsme a kudy dál?

Svěřit se kolegovi, nebo odborníkovi?
V současné době zpravidla nemají úřady nastavené funkční mechanismy, jak řešit problémy spojené s neetickým chováním. Všichni vědí, že se nemají brát úplatky a přijímat nepřiměřené dary, ale pak existuje spousta věcí, o kterých se běžně nemluví. Jak se má úředník zachovat, když od něj jeho nadřízený žádá něco neetického? Jak má poznat hrozící střet zájmů a jak se mu vyhnout? Do jaké míry se může ve svém osobním čase setkávat s lidmi z byznysu, když jeho úřad třeba rozhoduje o dotacích pro danou firmu? Etika ve státní správě dalece překračuje problematiku korupce a týká se jak vztahů mezi kolegy na pracovišti, tak vztahů mezi úředníky a občany. 

„Když se někdo v současné době dostane do eticky citlivé situace, nemá za kým jít, nemá možnost svěřit se někomu, kdo k tomu má vzdělání a mohl by kvalifikovaně poradit. A tak se radí třeba s kolegou nebo častěji s nikým,“ upozorňuje Petr Urban. 

Tento problém lze řešit zavedením pozice etického důvěrníka, který může zároveň pomáhat s mediací konfliktních situací mezi zaměstnanci úřadu. Na Ministerstvu dopravy ČR tyto postupy v současnosti pilotně zkoušejí a prvotní zkušenosti z jejich zavedení jsou velmi pozitivní.

Kde jsme a kudy dál?
Motivaci posunout etické uvažování ve státní správě vesměs potvrdili i mluvčí na konferenci Etika státních zaměstnanců. Kde jsme a kudy dál?, která se konala v úterý 15. června 2021 v Národní knihovně v Praze. Zúčastnili se jí nejen filozofové jako řešitelé projektu, ale také zástupci státní správy, univerzit a neziskových organizací. Konferenci spoluorganizovaly Filosofický ústav AV ČR a sekce pro státní službu Ministerstva vnitra ČR.

Například náměstek ministra vnitra pro státní službu Petr Hůrka ocenil spolupráci s filozofy, protože přinášejí do diskuze o etických pravidlech jinou perspektivu než právníci. Výsledkem debat bude mimo jiné novelizovaný etický kodex státních zaměstnanců.

Ještě letos by měla jít revidovaná podoba etického kodexu do připomínkového řízení. Oproti původní verzi z roku 2015 by měl být mnohem stručnější a výstižnější. „Bude obsahovat soupis základních hodnot státní služby, které jsou rozvíjeny v přehledném systému pravidel chování státních zaměstnanců,“ vysvětluje Petr Urban. Konkrétní otázky, třeba jak se má úředník zachovat, dostane-li dar v určité hodnotě, už budou řešit dílčí metodiky.   

Na konferenci se hovořilo také o vzdělávání v etické oblasti a o potřebě zapojení etiky do personálního řízení úřadů. Personální ředitelka sekce pro státní službu Martina Postupová vyzdvihla význam osobního příkladu představených pro zlepšování etické kultury pracoviště.

„Státní zaměstnanci samozřejmě uvažují o etických problémech a mají své individuální etické postoje, ale to, co na českých úřadech především chybí, je koordinace a systematická podpora profesní etiky. Odpovědnost se přehazuje na vedoucí útvarů, ale ti často netuší, co by mohli a měli dělat, a tak raději nedělají nic,“ podotýká Petr Urban. „Náš projekt jasně prokázal, že zlepšení může přijít tehdy, když vedoucím zaměstnancům poskytneme vzdělávání a praktický výcvik v tom, jak dávat zpětnou vazbu podřízeným, jak jim jít příkladem a jak budovat v týmu prostředí důvěry a férovosti.“

Filozofové pro praxi
Projekt s názvem Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě, podpořený Technologickou agenturou ČR v rámci programu ÉTA, je jedním z více projektů, jimiž Filosofický ústav AV ČR v poslední době překračuje hranice teoretického výzkumu. Podle Petra Urbana se ukazuje, že možnosti aplikovat filozofii a obecně humanitní vědy v české společnosti jsou velké a dosud ne zcela využité. Jako perspektivní se jeví právě orientace na otázky etiky, a to nejen ve státní správě, ale také ve zdravotnictví nebo v souvislosti s využíváním umělé inteligence.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým