Jazykové hry raperů. Neologismy nejen z angličtiny shromažďuje databáze Neomat
16. 11. 2020
Jazyk je živý organismus, přizpůsobuje se aktuálnímu nastavení společnosti. Ve středověku hrála prim latina, později ji vystřídala němčina a dnes se v textech stále více objevují anglická slova. Tuzemská klubová hudba se s nimi vyrovnala po svém a performeři mixují jazyky, jak se jim zamane. Je to útok na češtinu? O jazykových trendech jsme si povídali s Klárou Trskovou z Ústavu pro jazyk český AV ČR v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého.
Nikdy jsme nebyli takhle deep, nikdy jsme nebyli takhle high, jede svou textovou flow v písni Až na měsíc (s více než 20 miliony views na videoplatformě YouTube) Hasan a kolektiv z labelu Milion+. Po závěru tracku nahazuje playlist na youtubku nejprve klasickou reklamu a poté hitovku Boh dal love od interpreta 7krát3, hned nato zase songu Smitko od zpěvákorapera Bena Cristovao. Píseň o šikaně a rasismu Ben mimo jiné uvozuje slovy „ještě než si pojedeš ten summer song, musím s tebou o něčem mluvit, naše země potřebuje heroes, jsi to ty, ale nebudu tě nutit“.
Umně a s lehkostí tak Ben balancuje mezi češtinou a angličtinou a subscribeři a také followeři zvyklí na střídání jazyků nemají s porozuměním textu problém, přičemž počty views songu proti hate speech a šikaně rostou jako divé. Zdá se, že čeština je pro jazykové mash-upy „jako dělaná“ a dokáže slovní zásobu jakéhokoli jazyka ohnout do podoby lahodící českému uchu tak, aby mu navíc rozuměly i česko-anglické mozky generace mileniálů a tzv. zetek.
Předtím latina, teď english
V dobách dávno minulých přejímala čeština slova hlavně z latiny a němčiny. Ta buďto zdomácněla natolik, že si jejich cizí původ už ani neuvědomujeme, nebo se přesunula do akademických prací a slovníků. Společně s masivním nástupem počítačů, chytrých telefonů a dostupností zahraniční music v 21. století začala češtinu atakovat angličtina.
Nejvíce přejímek do češtiny v současné době přichází z angličtiny.
Sloveso hledat vystřídal výraz googlit, kvůli pandemii se nesejdeme v pubu, ale v onlinu a ženy a muži už nejsou nezadaní, jsou prostě singl. „Čeština je jedním z jazyků, které dokážou převzít anglické slovo a přidat k němu předpony a přípony. Podobně tohle umí třeba němčina a španělština,“ vysvětluje Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Jak je (s)počítat
Lovit nová slova v rychle se měnícím online světě patří mezi questy Ústavu pro jazyk český AV ČR. Výzkumníci z této instituce se je snaží systematicky zachytávat už od devadesátých let minulého století. Od roku 2005 jim mimo jiné pomáhá webová databáze Neomat, která se snaží shromažďovat veškeré „novinky“ v českém jazyce (ať už pocházejí z jiných jazyků, nebo plynou z kreativního užití češtiny – např. gottománie, droníčko, teniskologie). Databáze je navíc dostupná i lingvistickým laikům, takže si v ní může zabrouzdat každý. Zatímco v roce 2011 obsahovala 132 tisíc hesel, dnes už je jich skoro třikrát tolik. Výčet samozřejmě není úplný, navíc se dá očekávat, že s prohlubováním významu technologií v našich životech číslo anglicismů poroste.
„Do databáze zapisuju nová slova, která nalézám, když procházím denní tisk nebo rozhlasové vysílání,“ naznačuje Klára Trsková, jak ke svým úlovkům přichází. V databázi ale přibývají i slova ze sociálních sítí a běžného speakování. „Zapisujeme i výrazy odposlechnuté na ulici, nebo které najdeme na Instagramu, Facebooku či v internetových fórech,“ dodává vědkyně.
To nejlepší a nejzajímavější z českých novotvarů pak ústav umisťuje na vědecko-popularizační web o češtině nastenka.neologismy.cz, kde se to momentálně hemží úrodou slovíček a úsloví, která vznikají v období pandemie (např. rouškovník, koronáč, koronastatus).
Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR
Rap je pán (nových slov)
Každá profese má vlastní slovní zásobu a přejímá specifická pojmenování, výjimkou nejsou ani hudební branže, IT sektor, řezničina nebo medicína. Za 15 let své existence databáze Neomat shromáždila nejvíce neologismů v počítačovém oboru, a to 14 388 hesel, na pomyslné druhé příčce se s 8516 hesly umístil sport a třetí příčku obsadila hudba s 7373 záznamy. „Zaměřuju se na oblast kultury a umění. Umělecké texty se většinou píšou v angličtině a s tou často pracují i čeští umělci, takže nových slov je zde spousta,“ komentuje jazykovou situaci na tuzemské kulturní scéně Klára Trsková.
V hudbě nejvíce čeří poklidnou vodu češtiny právě rap. „Rapová subkultura je hodně napojená na americké interprety. Většinou to funguje tak, že se objeví nějaké slovo, které je trendy mezi rapery, a to slovo se rozšíří,“ popisuje proces zdomácnění anglicismů v českém rapu vědkyně. Někdy ale stačí i obyčejné anglické citoslovce. „Teď se začalo v mnoha rapových textech objevovat třeba citoslovce skrrt,“ dodává.
Hudba streetu, jak se rapu přezdívá, se nezřídka pojí s vulgarismy, přičemž čeští rapeři pracují s anglicismy svérázným způsobem. „Často potřebují jen jednoslabičné slovo. Anglické jednoslabičné vulgarismy jsou tak běžné, že je čeští rapeři použijí raději než české, které jsou třeba víceslabičné a nehodily by se jim tolik do rytmu textu,“ vysvětluje poměrně vysokou frekvenci anglických vulgarismů v českých rapových textech jazykovědkyně.
Databáze Neomat obsahuje celkem více než 340 tisíc hesel.
Disovat, dissit nebo dissovat?
Vrásky na čele ale může způsobit to, jak anglicismus napsat (nedejbože při diktátu z češtiny). Naštěstí správnost zápisu (nejen) anglicismů Ústav pro jazyk český AV ČR nekodifikuje. „Nikdo nemá, ani my tady v ústavu, patent na to, jakým způsobem by se měly přepisovat. Takže jestli slovo dissit psát se dvěma s, nebo s jedním, záleží na lidech. Postupem času se ustálí jak užití slova, tak jeho pravopis,“ konstatuje Klára Trsková. Potvrzeno! V případě nových slov v textech raperů platí: můj rap, můj (jazykový) svět.
Celý článek včetně slovníčku převzatých výrazů z angličtiny najdete v časopise AΩ / Věda pro každého.
AΩ 2/2020 (verze k listování)
AΩ 2/2020 (verze ke stažení)
Připravil: Petr Cieslar, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, archiv SSČ AV ČR, archiv Kláry Trskové
Přečtěte si také
- Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.