Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
28. 11. 2024
Biolog Josef Bryja, který se specializuje na ekologii hlodavců, fylogeografii a evoluci biologické rozmanitosti, obdržel Dřevěnou medaili Kraje Vysočina. Ceremoniál se uskutečnil v Horáckém divadle Jihlava 14. listopadu 2024. Vyznamenání každoročně přebírají osobnosti s mimořádným přínosem pro tamní region.
„Dnešní večer patří vědě, sportu, kultuře a umění, humanitární činnosti, vzdělávání, moderním technologiím i zemědělství. Vyslechneme si deset jedinečných lidských příběhů, které mají jedno společné – jejich hlavní hrdinové v Kraji Vysočina zanechali nesmazatelnou stopu a jsou inspirací nám všem,“ uvedl při předávání ocenění hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Mezi deseti laureáty za rok 2024 vyniká Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dlouholetou vědeckou činností a snahou propojit špičkový výzkum s regionální komunitou. Více než deset let vedl detašované pracoviště ve Studenci, kde vytvořil prostor pro vzdělávání a rozvoj mladých talentů. Středoškoláci se mohli pod jeho vedením v programu Otevřená věda opakovaně zapojit přímo do výzkumu.
Josef Bryja s Dřevěnou medailí Kraje Vysočina
Josef Bryja vystudoval systematickou biologii a ekologii (1992–1997) a molekulární biologii a genetiku (1993–1998) na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2008 obdržel Prémii Otto Wichterleho, absolvoval dlouhodobé studijní pobyty ve Francii a Portugalsku. Od roku 2010 je vedoucím vědeckým pracovníkem a vedoucím pracoviště Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Studenci. Vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně. Účastnil se mnoha zahraničních expedicí, například v Senegalu, Etiopii, Keni, Ugandě, Tanzanii nebo Mosambiku. Zabývá se taxonomií a fylogenetikou drobných savců a jejich patogenů, molekulární ekologií obratlovců, zejména hlodavců (ale i jiných skupin, například ryb).
Jeho výzkum zaměřený na evoluci biologické rozmanitosti, zejména v subsaharské Africe, získal mezinárodní uznání. Podílel se na objevu několika nových rodů savců, myšovitých hlodavců, což svědčí o jeho významném přínosu k poznání světové biodiverzity.
Od roku 2012 se tým Josefa Bryji opakovaně vrací do východní Afriky, kde navázal vztahy s místními odborníky. Na detašovaném pracovišti ústavu ve Studenci nyní působí už druhý etiopský doktorand, naopak brněnští studenti biologie z Masarykovy univerzity tráví semestr na jedné z etiopských univerzit. Etiopie se tak stala jednou z klíčových vědeckých destinací českých biologů. „Byla to trochu náhoda, ostatně jako spousta věcí ve vědě. Měli jsme projekt na výzkum mechanismů vzniku biologické rozmanitosti ve východní Africe, od Keni po Mosambik. Trochu neplánovaně jsme udělali krátkou expedici i do Etiopie a byli jsme uchváceni tím, jak je jiná od zbytku regionu,“ vzpomíná Josef Bryja na rok 2012 v časopise A / Magazín, kde se také dočtete více o jeho výzkumech.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav biologie obratlovců AV ČR
Přečtěte si také
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.