Zahlavi

Kniha Dějiny lidí z Nakladatelství Academia získala cenu Magnesia Litera

19. 04. 2023

Publikace Martina Rychlíka Dějiny lidí uspěla v soutěži Magnesia Litera v kategorii publicistika. Ocenění, které autor převzal 17. dubna 2023 během ceremoniálu na Nové scéně Národního divadla, podtrhuje její čtenářský úspěch – v předchozím roce se totiž stala vůbec nejprodávanější knihou z produkce Nakladatelství Academia.

Co si představit pod názvem knihy Dějiny lidí, kterou napsal etnolog, historik kultury a vědecký novinář Martin Rychlík? Ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět říká, že nejde o dějiny válek a politických klání, ale dějiny civilizací, jejich forem, a především hledání toho, co máme společné: „Věřím, že nachází tolik společného, že se při čtení můžete na chvíli cítit jako příslušník indiánského kmene z Amazonie, nebo jako Beduín.“

Martinu Rychlíkovi se podařilo složit hold lidskému druhu a ukázat, že máme shodného víc, než si myslíme. Možná i proto Dějiny lidí proměnily nominaci v ocenění a získaly velkou přízeň čtenářů a čtenářek. Letos se kniha dočkala druhého dotisku.


Kniha Dějiny lidí má velký čtenářský úspěch.

73 kapitol, 650 stran a více než 1200 ilustrací
„Umyjte si před čtením, prosím pěkně, ruce, nečtěte knihu při jídle…,“ připomínají strážci dobrých mravů v jedné z kapitol, která se věnuje etiketě. Objemná a obrazově bohatá publikace Martina Rychlíka si určitě také zaslouží vlídné čtenářovo zacházení. Má více než 650 stran a na 1200 ilustrací a fotografií.

Původně novinový seriál, který vycházel dva a půl roku v Lidových novinách v rubrice Orientace, se nakonec díky Nakladatelství Academia přetavil do velké knihy: „Vychází z konceptu kulturních univerzálií – tedy toho, co spojuje všechny kultury a lidi v čase a prostoru,“ říká Martin Rychlík. Těchto univerzálií je, stejně jako kapitol v knize, sedmdesát tři. V polovině čtyřicátých let dvacátého století jejich soupis pořídil kulturní antropolog George P. Murdock.

„Všichni lidé na celém světě gestikulují, mají hry, všechny kultury mají kalendáře a nějakým způsobem organizují svůj rok, všichni používáme jazyk,“ doplňuje Martin Rychlík. Jednotlivé příklady ale také odhalují, jak moc se můžeme lišit. Kniha nahlíží do života stovky rozličných etnik.

Více se o knize dozvíte od autora na YouTube kanálu Nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia můžete sledovat na Facebooku, Instagramu a Twitteru.

Za poznáním Sluneční soustavy s Vesmírníčkem  
Nominaci „DILIA Litera za debut roku“ získal vulkanolog a planetolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Porotu Magnesia Litera zaujal jeho Vesmírníček aneb usínáme s vědou – sedmdesát příběhů ze života Sluneční soustavy. 

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce