Kniha Dějiny lidí z Nakladatelství Academia získala cenu Magnesia Litera
19. 04. 2023
Publikace Martina Rychlíka Dějiny lidí uspěla v soutěži Magnesia Litera v kategorii publicistika. Ocenění, které autor převzal 17. dubna 2023 během ceremoniálu na Nové scéně Národního divadla, podtrhuje její čtenářský úspěch – v předchozím roce se totiž stala vůbec nejprodávanější knihou z produkce Nakladatelství Academia.
Co si představit pod názvem knihy Dějiny lidí, kterou napsal etnolog, historik kultury a vědecký novinář Martin Rychlík? Ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět říká, že nejde o dějiny válek a politických klání, ale dějiny civilizací, jejich forem, a především hledání toho, co máme společné: „Věřím, že nachází tolik společného, že se při čtení můžete na chvíli cítit jako příslušník indiánského kmene z Amazonie, nebo jako Beduín.“
Martinu Rychlíkovi se podařilo složit hold lidskému druhu a ukázat, že máme shodného víc, než si myslíme. Možná i proto Dějiny lidí proměnily nominaci v ocenění a získaly velkou přízeň čtenářů a čtenářek. Letos se kniha dočkala druhého dotisku.
Kniha Dějiny lidí má velký čtenářský úspěch.
73 kapitol, 650 stran a více než 1200 ilustrací
„Umyjte si před čtením, prosím pěkně, ruce, nečtěte knihu při jídle…,“ připomínají strážci dobrých mravů v jedné z kapitol, která se věnuje etiketě. Objemná a obrazově bohatá publikace Martina Rychlíka si určitě také zaslouží vlídné čtenářovo zacházení. Má více než 650 stran a na 1200 ilustrací a fotografií.
Původně novinový seriál, který vycházel dva a půl roku v Lidových novinách v rubrice Orientace, se nakonec díky Nakladatelství Academia přetavil do velké knihy: „Vychází z konceptu kulturních univerzálií – tedy toho, co spojuje všechny kultury a lidi v čase a prostoru,“ říká Martin Rychlík. Těchto univerzálií je, stejně jako kapitol v knize, sedmdesát tři. V polovině čtyřicátých let dvacátého století jejich soupis pořídil kulturní antropolog George P. Murdock.
„Všichni lidé na celém světě gestikulují, mají hry, všechny kultury mají kalendáře a nějakým způsobem organizují svůj rok, všichni používáme jazyk,“ doplňuje Martin Rychlík. Jednotlivé příklady ale také odhalují, jak moc se můžeme lišit. Kniha nahlíží do života stovky rozličných etnik.
Více se o knize dozvíte od autora na YouTube kanálu Nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia můžete sledovat na Facebooku, Instagramu a Twitteru.
Za poznáním Sluneční soustavy s Vesmírníčkem
Nominaci „DILIA Litera za debut roku“ získal vulkanolog a planetolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Porotu Magnesia Litera zaujal jeho Vesmírníček aneb usínáme s vědou – sedmdesát příběhů ze života Sluneční soustavy.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.