Kniha roku Nakladatelství Academia objasňuje proměny literatury za protektorátu
20. 09. 2023
Velkomoravské elity, profesoři v Praze ve středověku či německá literatura v Česku. Témata z historie a dějin literatury ovládla 15. ročník Cen Nakladatelství Academia. Publikaci Pavla Janouška a kolektivu autorů Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava porota 18. září 2023 přiřkla titul kniha roku, a označila ji tak za absolutního vítěze. Dílo zvítězilo i v kategorii původních vědeckých nebo populárně-naučných prací.
Oceněná kniha zobrazuje mimo jiné, jak českou literaturu formovaly a měnily události jako mnichovská dohoda nebo německá okupace. Hledat kořeny a připomínat si věci, které nevytvářejí jen příznivý obraz, je podle spoluautorky knihy Ivy Málkové důležité. „Při práci jsme se vraceli k leckdy zapomenutým textům. Ukazují různé způsoby komunikace i podoby strachu a ohrožení, s nimiž se každý vyrovnával po svém,“ doplnila další ze spoluautorek Kateřina Piorecká.
Spoluautorky knihy roku Alena Šidáková Fialová, Iva Málková a Kateřina Piorecká převzaly křišťálovou plastiku z dílny Jana Exnara.
Podstatnou část knih, které Nakladatelství Academia vydá, tvoří zahraniční publikace přeložené do češtiny. Jako nejlepší překlad porota vyhodnotila Kompendium německé literatury českých zemí, o nějž se zasloužili Jan Budňák a Štěpán Zbytovský s kolektivem autorů. Jak zdůraznil Jan Budňák, kniha není klasickou překladovou publikací. „Je v ní zastoupeno asi čtyřicet autorů, které překládalo přibližně dvacet lidí. My se Štěpánem Zbytovským jsme tento ‚cirkus‘ kočírovali.“
Od encyklopedie po nejprodávanější knihu
V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace uspěli Mlada Holá a Martin Holý s kolektivem autorů. Dílo Profesoři pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1457/1458–1622) sleduje různé aspekty života těchto profesorů, věnuje se ale i knihovnám a mecenátu.
Výtvarným zpracováním nejvíce zaujaly Velkomoravské elity Mikulčic. Grafiku Zdeňku Tukovi se v publikaci podařilo vizuálně sjednotit obsah různých oborů tak, že působí elegantně a celistvě.
Knize, na níž se v ostatních kategoriích nedostalo, uděluje svou cenu porota. V letošním ročníku ji získal Vojtěch Čurda za monografii o literárním kritikovi a komunistickém ideologovi Ladislavu Štollovi.
Z produkce Nakladatelství Academia si zákazníci v loňském roce nejčastěji kupovali Dějiny lidí Martina Rychlíka. Publikace si tak k vítězství v kategorii publicistiky soutěže Magnesia Litera připsala i titul nejprodávanější kniha Nakladatelství Academia roku 2022.
O ceny se v letošním ročníku ucházelo 67 publikací, které Nakladatelství Academia nebo pracoviště Akademie věd ČR vydaly v roce 2022. Vítěze kategorií vybírala desetičlenná porota v čele s experimentálním fyzikem a popularizátorem Ivo Krausem.
Ceremoniálem, který se konal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, provázel ředitel nakladatelství Jiří Padevět.
Studentská soutěž
Na ceremoniálu se také oznámily výsledky 11. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia. V kategorii humanitních a společenských věd zvítězila Zdeňka Horáčková s prací Spor o Piombino a jeho reflexe na císařském dvoře. Ve vědách o neživé přírodě odborná porota posoudila jako nejlepší práci Aspekty svícení ve virtuálním prostoru Davida Ticháčka. Práce Vztah exteriéru, výskytu klinické mastitidy a somatických buněk u holštýnského skotu vynesla Janu Vařekovi první místo ve vědách o živé přírodě a chemických vědách. Vítězné práce vydá Nakladatelství Academia do roka knižně.
Odborná porota vybírala vítěze ze 40 přihlášených magisterských diplomových prací, které jejich autoři obhájili mezi 16. říjnem 2021 a 31. říjnem 2022. Vítězky a vítěz loňského ročníku si na ceremoniálu převzali knižní exempláře jejich závěrečných prací.
Záznam ceremoniálu můžete zhlédnout na kanálu YouTube:
Ceny Nakladatelství Academia v jednotlivých kategoriích:
Kniha roku: Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava – Pavel Janoušek a kol. (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Nejprodávanější kniha roku 2022: Dějiny lidí – Martin Rychlík
Cena poroty: Ladislav Štoll Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století – Vojtěch Čurda
Původní vědecká nebo populárně-naučná práce: Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava – Pavel Janoušek a kol. (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Překlad vědecké nebo populárně-naučné práce: Jan Budňák, Štěpán Zbytovský a kol. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) za překlad knihy Kompendium německé literatury českých zemí – Peter Becher, Steffen Höhne, Jörg Krappmann, Manfred Weinberg (eds.)
Slovník nebo encyklopedická publikace: Profesoři pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku – Mlady Holá, Martin Holý a kol. (Historický ústav AV ČR)
Výtvarné zpracování: Zdeněk Tuka za grafickou přípravu knihy Lumíra Poláčka a kol. Velkomoravské elity z Mikulčic (Archeologický ústav AV ČR, Brno)
Vítězné knihy
Vítězné práce Studentské soutěže Nakladatelství Academia:
Humanitní a společenské vědy: Spor o Piombino a jeho reflexe na císařském dvoře – Zdeňka Horáčková (Filozofická fakulta, Univerzita Pardubice)
Vědy o živé přírodě a chemické vědy: Vztah exteriéru, výskytu klinické mastitidy a somatických buněk u holštýnského skotu – Jan Vařeka (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze)
Vědy o neživé přírodě: Aspekty svícení ve virtuálním prostoru – David Ticháček (Filmová a televizní fakulta, Akademie múzických umění v Praze)
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Vratislav Doubek získal Cenu Rudolfa Medka, zkoumá česko-ruské vztahy
- Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
- Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu získala cenu na Cornellově univerzitě v USA
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.