Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
04. 10. 2024
Středověké a raně novověké textilie z Pražského hradu dokládají nejen vysokou úroveň dobové textilní produkce. Nejvýznamnější sbírku archeologických tkanin v Česku, jež je spojena s konkrétními historickými osobnostmi, přibližuje česko-anglická publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě. Monografie si 3. října 2024 odnesla z Cen Nakladatelství Academia titul kniha roku a stala se tím jejich absolutním vítězem.
Jaké látky tvořily pohřební roucho císaře Karla IV. a co vypovídají o bohatství jeho dvora? I na tyto otázky odpovídá publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě s podtitulem Památky po českých panovnících, jejich rodinných příslušnících, světcích a církevních hodnostářích. Monografie se stala knihou roku Nakladatelství Academia a zároveň zvítězila i v kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná práce.
Autorkami vítězné publikace, kterou vydalo Nakladatelství Academia a Archeologický ústav AV ČR v Praze, jsou Helena Březinová a Milena Bravermanová z pražského Archeologického ústavu AV ČR a textilní technoložka Jana Bureš Víchová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Cenu převzaly (zleva) dcera Heleny Březinové Klára, Jana Bureš Víchová a Milena Bravermanová.
Cenu za knihu roku a křišťálovou plastiku z dílny sklářského mistra Jana Exnara předávala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, pro níž měla vítězná publikace i osobní rovinu: „Jedna z autorek knihy, Milena Bravermanová, je dcerou mého školitele z doktorského studia,“ poznamenala. „Je neuvěřitelné a krásné přebírat cenu právě od Evy Zažímalové. Když dělala doktorát, chodila k mým rodičům,“ vzpomněla Milena Bravermanová. Ocenění pro ni tak propojilo odbornou práci a osobní život.
Práce na knize trvaly podle autorek asi pět let. Jaké příběhy se za ní skrývají, se dočtete v článku Příběhy zašité v minulosti v oficiálním časopise Akademie věd ČR A / Magazín.
Překlad O duši
Za překlad vědecké nebo populárně naučné práce si cenu z ceremoniálu odnesl ředitel Filosofického ústavu AV ČR Petr Kitzler, jenž do češtiny přeložil spis O duši od Tertulliana, jednoho z nejobtížněji přeložitelných autorů píšících v latině. Jeho práce jsou totiž plné rétorických figur či slovních hříček.
Slovník osobností emigrace
V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace zvítězila práce Dany Haškové a kolektivu autorů Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Biografický slovník letos získal také hlavní cenu v soutěži Slovník roku 2022–2023. Dana Hašková ze Slovanského ústavu AV ČR upozornila, že práce na knize, jež na 752 stranách připomíná přínos lidí, kteří uprchli před válkou, začala v roce 2011. „Tehdy nás nenapadlo, že až kniha vyjde, bude téma tak aktuální.“
Vizuálně lákavá Apokalypsa
Výtvarným zpracováním odbornou porotu nejvíce zaujalo dílo „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích s grafickou úpravou Terezy Hejmové a Adély Svobodové ke stejnojmenné výstavě v Plzni, a potvrdilo tak své letošní vítězství v kategorii katalogů v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2023.
Cena poroty a nejprodávanější kniha
Cenu poroty získal Jan Makovský z Filosofického ústavu AV ČR za knihu Markýz de l’Hospital a Analýza nekonečně malých.
Nejprodávanější knihou roku se už podruhé stala publikace Dějiny lidí Martina Rychlíka, loňský vítěz soutěže Magnesia Litera v kategorii publicistika.
V 16. ročníku Cen Nakladatelství Academia o ocenění bojovalo 43 publikací vydaných v roce 2023 v Academia nebo v pracovištích Akademie věd ČR. Vítěze vybírala desetičlenná porota v čele s fyzikem a vysokoškolským pedagogem Ivo Krausem.
Ceremoniálem provázel ředitel nakladatelství Jiří Padevět.
Studentská soutěž
Na ceremoniálu Cen Nakladatelství Academia se tradičně předávají i ceny Studentské soutěže Nakladatelství Academia. Ve 12. ročníku vybírala porota z magisterských prací obhájených mezi 1. listopadem 2022 a 31. říjnem 2023.
V kategorii humanitní a společenské vědy zvítězila Denisa Michalinová s prací Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od 90. let po současnost obhájenou na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vítězem ve vědách o živé přírodě a chemických vědách se stal Jan Faltejsek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s prací Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů. V kategorii vědy o neživé přírodě nejvíce zaujala porotu práce Doporučovací systém pro zobrazení aktuálních zpráv a článků Patrika Müllera obhájená na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity.
Porota vybírala z 43 magisterských prací. Vítězné práce vyjdou knižně do jednoho roku pod hlavičkou Nakladatelství Academia, výtisky si studenti převezmou na příštím vyhlášení Cen Nakladatelství Academia.
Předávání se konalo v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Ceny Nakladatelství Academia v jednotlivých kategoriích:
Kniha roku: Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě – Milena Bravermanová, Helena Březinová, Jana Bureš Víchová
Nejprodávanější kniha roku 2023: Dějiny lidí – Martin Rychlík
Cena poroty: Markýz de l'Hospital a Analýza nekonečně malých – Jan Makovský
Původní vědecká nebo populárně-naučná práce: Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě – Milena Bravermanová, Helena Březinová, Jana Bureš Víchová
Překlad vědecké nebo populárně-naučné práce: Petr Kitzler za překlad Tertullianova spisu O duši
Slovník nebo encyklopedická publikace: Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu – Dana Haškova a kol.
Výtvarné zpracování: Tereza Hejmová a Adéla Svobodová za grafickou přípravu knihy „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích
Vítězné práce Studentské soutěže Nakladatelství Academia:
Humanitní a společenské vědy: Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od 90. let po současnost – Denisa Michalinová (Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích)
Vědy o živé přírodě a chemické vědy: Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů – Jan Faltejsek (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)
Vědy o neživé přírodě: Doporučovací systém pro zobrazení aktuálních zpráv a článků – Patrik Müller (Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity)
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Soňa Pokorná
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Vratislav Doubek získal Cenu Rudolfa Medka, zkoumá česko-ruské vztahy
- Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
- Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu získala cenu na Cornellově univerzitě v USA
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.