Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
03. 02. 2025
Komunikace vědy je naše mise: výzkum, výuka, ale také srozumitelná prezentace vědy veřejnosti. Akademie věd ČR a Univerzita Karlova chtějí vytvářet příležitosti pro setkávání, sdílení a větší propojení klíčových aktérů komunikace vědy. Ve spolupráci s platformou SciComHub připravili první společnou akci: konferenci Komunikace vědy 360°. Uskuteční se v Praze ve čtvrtek 6. února a její dopolední část je přístupná veřejnosti online od 9.30.
V přednáškové části konference, kterou moderuje Daniel Stach, se představí dva řečníci: skotský geolog a popularizátor vědy Iain Stewart, dlouholetý spolupracovník popularizačních dokumentů BBC o historii a geologických procesech planety Země, a socioložka Paulína Tabery, která se zabývá výzkumy veřejného mínění a v médiích vysvětluje postoje české veřejnosti k různým společenským a politickým tématům. Přednášky i následné diskuse z budovy na Národní budou k vidění od 9.30 do 12.40 na online odkazu zde, bude možné také pokládat dotazy.
Odpolední část se přesouvá do Kampusu Hybernská. Účastníci z řad doktorandů, juniorních i seniorních vědců a PR pracovníků se rozdělí do menších skupinek a dle svého výběru absolvují praktická školení, ukázky dobré praxe nebo panelové diskuse k tématům, jako jsou strategická komunikace a komunikace v době krize, tvorba videí, mediální trénink nebo právní aspekty komunikace. Celý program konference je k dispozici zde: https://komunikacevedy360.cz/program/.
TZ ke stažení zde.
Odpovědnost vůči veřejnosti
„Věda musí být slyšet a vidět, je to její samozřejmou součástí a povinností,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. „Bez prezentace vědy srozumitelným a jasným jazykem zůstávají výsledky vědecké práce veřejnosti „uzamčeny“, přitom nejnovější poznatky o životním prostředí, zdraví nebo technologiích nám všem umožňují lépe porozumět světu a rozhodovat se.“
„Věda a výzkum přinášejí veřejnosti velké kroky kupředu a je důležité, aby o těchto pokrocích naše společnost věděla,“ upozorňuje Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy. „Fascinující objevy a nová řešení také motivují a inspirují mladé lidi ke studiu, k tomu, aby dále rozvíjeli svůj talent.“
„Velmi mě těší, že jsme se propojili. Společně nabízíme odborné komunitě poutavý a aktivně pojatý program, který může účastníky významně posunout v jejich vědecké komunikační praxi. Díky tomu budou schopni ještě efektivněji rozšířit dosah svého výzkumu,“ uvádí Tereza Klabíková Rábová, proděkanka pro vnější vztahy Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Komunikace vědy jako samostatná profese
Na komunikaci vědy se kromě médií a samotných badatelů podílejí také PR specialisté a v poslední době čím dál častěji profesionální komunikátoři vědy: vědečtí novináři, youtubeři, edukátoři, performeři nebo influenceři, často z řad vědců a vědkyň. Jaké postavení by měli mít komunikátoři vědy vůči vědecké komunitě a veřejnosti? Jaké schopnosti, kvality a vzdělání jsou pro tuto práci nezbytné? I na to odpoví jedna z panelových diskusí, kterou pro odpolední část konference chystá spolek SciComHub, který s Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR konferenci připravuje.
Letošní ročník konference Komunikace vědy 360° je pilotní, první z řady pravidelných akcí, které organizátoři plánují společně pořádat.
Partnery konference jsou Nadační fond IOCB Tech a HYB4 Kampus Hybernská.
Přečtěte si také
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
- Čeští vědci objevili novou metodu diagnostiky kožních infekcí pomocí vůně
- Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
- Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
- Srdečním buňkám někdy méně kyslíku svědčí. Umí si pak lépe poradit s infarktem
- Od nutnosti k nové realitě: práce z domova po pandemii covid-191
- Novinky z výzkumu černých děr na tiskové konferenci NASA s českou účastí
- Vědci popsali proces přinášející naději pro léčbu genetických onemocnění
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.