Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách
12. 09. 2024
Sociální bezpečí se zaměřením na genderově podmíněné násilí bylo tématem 8. národní konference NKC – gender a věda. Vize do budoucna, ale i nutné okamžité kroky k vytvoření bezpečného a důstojného pracovního a studijního prostředí diskutovali zástupci a zástupkyně MŠMT, Akademie věd ČR, České konference rektorů, vědeckých institucí i řady českých vysokých škol. Konference se uskutečnila 10. září se v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě.
„Svou roli ve vytváření sociálního bezpečí hraje každý z nás. Vedoucí pracovníci a pracovnice a vrcholový management ale mají zvláštní odpovědnost za to, aby instituce, které řídí, byly bezpečné a zajišťovaly důstojnost a respekt pro všechny. Řízení není o kontrole, ale o nastavování hodnot a vizí. A je též o institucionální odvaze řešit náročné problémy,“ upozornila v zahajovacím proslovu vedoucí NKC – gender a věda Marcela Linková.
Úvodní řeč o nutnosti proaktivně řešit genderově podmíněné násilí pronesla Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z MŠMT, Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů, a Ondřej Beránek, místopředseda AV ČR.
Vystupující první debaty, ombudsosoby či ochránci a ochránkyně práv na vysokých školách či ústavech AV ČR, vyzdvihli pozitivní posuny v poslední době, a to zejména vliv přijímání plánů genderové rovnosti nebo motivaci pracovišť získat granty či ocenění, které ve svých pravidlech vyžadují uplatňování genderové rovnosti a aktivního řešení genderově podmíněného násilí. Pro efektivnější budování sociálního bezpečí by však potřebovali větší podporu ze strany vedení institucí, kteří často vnímají zřízení pozic ombudsosob a přijetí plánu genderové rovnosti za dostatečné. „Ocenil bych veřejnou kampaň, ve které by vedení institucí i další stakeholdeři podpořili nulovou toleranci násilí,“ zmínil ombudsman Petr Šimon ze Západočeské univerzity.
Druhá diskuse dala prostor osobám z řad studentstva i začínajícím vědkyním, aby sdíleli svůj pohled na problematiku z perspektivy osob, které jsou v závislé a podřízené pozici strany. Účastnictvo panelu upozornilo na nerovnováhu moci, která je často v rukou osob, jež nevnímají sociální bezpečí jako svojí prioritu. Diskutujícím chybí aktivní řešení, které není pouze formální; ale také řešení podpory postižených či trans osob.
Problém, na kterém se shodlo široké spektrum vystupujících ze všech panelů, tkví v limitovaných kapacitách a pravomocích ombudsosob. „Jestliže daný člověk pracuje na fakultě tři hodiny týdně, musíme velmi zvažovat, jestli má cenu ho naším problémem zatěžovat,“ zpřesnilo členstvo crip kolektivu a studující FaVU Eri Mrtva. V symbolické rovině pak vnímají všichni diskutující jako absolutní minimum používat nejen při výuce genderově senzitivní jazyk, který má reálný dopad na budování inkluzivnějšího prostředí. A dále v tom, aby zátěž řešení spadala na vedení institucí, nikoliv na studující či začínající vědkyně a vědce samotné.
V závěrečném panelu přislíbila i budoucí podporu aktivního řešení genderově podmíněného násilí Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z MŠMT Wildová, která v závěrečném panelu zmínila i další finanční podporu pro vysoké školy v rámci programu podpory rozvoje vysokého školství.
Pro účely konference NKC – gender a věda připravilo minimální standard, který byl široce konzultován s klíčovými orgány a organizacemi již před konferencí. Vystupující ve všech panelech zdůraznili důležitost takových standardů jako inspirace a základu pro koordinaci vysokých škol a zdůraznili provázanost jednotlivých doporučení.
Akce se konala pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České konference rektorů a Akademie věd České republiky. Národní konference NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR jsou bienálně organizované události, které se zaměřují na téma genderové rovnosti ve výzkumu a vysokém školství. Jejich cílem je diskutovat vývoj situace v ČR a kroky a opatření směřující ke zlepšování pracovních podmínek z hlediska genderové rovnosti.
Kontakt:
Barbora Schneiderová
manažerka komunikace NKC – gender a věda
+420 602 340 883
barbora.schneiderova@soc.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
- Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy
- Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy
- Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana
- Nová vědecká stavebnice AlbiLAB vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
- Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub
- Jak v budoucnu nasytit lidstvo? Čeští vědci hledají řešení, představí výsledky
- Top devět vyšehradských objevů představuje nová výstava
- Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.