Zahlavi

Krajské rozpočty pod drobnohledem

09. 09. 2024

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR analyzuje příjmy a výdaje krajů v roce 2023 a dopady, které by přinesla vládou navržená změna krajského rozpočtového určení daní zvaného RUD. Které kraje by si polepšily a které naopak pohoršily a proč? A je rozdělení prostředků RUD mezi kraje více ekonomicky zásluhové nebo více solidární?

Podíváme-li se na krajské rozpočty v České republice, příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 mld. Kč a jejich výdaje 109 mld. Kč, což představuje zhruba 1,6 % HDP. Do analýzy není zahrnuta Praha, která plní specifickou roli kraje i obce zároveň, ani účelově vázané transfery ze státního rozpočtu.

Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů stanovuje rozpočtové určení daní (RUD). Systém RUD určuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát. Studie ukazuje přerozdělovací charakter distribuce krajských příjmů skrze RUD (před i po navržené změně), kdy jsou podporovány disproporčně více kraje s nižším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Kraje s vyšším HDP na obyvatele pak hospodaří v průměru se srovnatelnými, až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. Podobně jsou zvýhodňovány spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších.

V přepočtu na obyvatele dosud ze systému RUD získávají nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Mezi kraji jsou zároveň v příjmech z RUD na obyvatele velké rozdíly: kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši jako Jihomoravský kraj. „Pro takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody“ poznamenává spoluautor studie Petr Janský.

Vláda letos schválila novelu zákona o RUD na základě návrhu Asociace krajů ČR a čeká ji zřejmě schvalování v Parlamentu. „V navržených změnách systému RUD jsou dlouhodobě fixní podíly nahrazeny variabilním mechanismem na základě měnících se krajských charakteristik.

To je podle nás krok dobrým směrem. Za úvahu by ale stálo do systému doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly např. k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umísťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. Parametry současného návrhu revize RUD zřejmě nebudou kraje motivovat k žádoucím změnám,“ komentuje novelu zákona o RUD spoluautor studie Daniel Kolář.

Analýza ukazuje, jak by nový systém změnil krajské příjmy z RUD na obyvatele. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně. Příjmy mají vzrůst nejvíce Pardubickému, ale také Zlínskému, Libereckému či Karlovarskému kraji. Naopak by klesly kraji Ústeckému, který patří k nejchudším (měřeno pomocí HDP na obyvatele). Hlavním poraženým vlivem těchto změn by byl kraj Moravskoslezský, jehož již dnes nízké příjmy z RUD by dále poklesly (o zhruba 700 Kč na obyvatele). Studie se zaměřuje také na krajské výdaje. Struktura krajských netransferových výdajů, kde mají kraje prostor pro zohlednění vlastních priorit, je následující:

  • Zhruba sedmina krajských výdajů jde do školství, a doplňuje tak transferové financování ze státního rozpočtu.
  • Na výstavbu a údržbu silniční sítě vynakládají kraje 12–25 % svých celkových výdajů, na zajištění veřejné dopravy 16–31 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v tomto ohledu poměrně velké.
  • Dalšími významnými výdaji krajů jsou zdravotnictví (8–17 %), veřejná správa (7–12 %) a kultura (515 %).

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.

Kontakt na autory studie:

Petr Janský, petr.jansky@fsv.cuni.cz
Daniel Kolář, daniel.kolar@fsv.cuni.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce