#LÉTO S AV ČR: Hortus Botanicus Třeboň, vstupte do říše mokřadních rostlin
24. 06. 2021
Jaké jiné než vodní a mokřadní rostliny by měla mít ve svých sbírkách botanická zahrada rozprostírající se v kraji rybníků na jihu Čech. Hortus Botanicus Třeboň, kterou provozuje Botanický ústav AV ČR, se pyšní více než sedmi stovkami vodomilných druhů, z nichž podstatná část pochází z regionu střední Evropy – a to včetně vzácných a ve volné přírodě již vymizelých rostlin. Zaujme rovněž skleníková expozice masožravých rostlin, kde si můžete prohlédnout nejrůznější typy jejich přizpůsobení se životu ve vodě nebo pozorovat mechanismy lapání kořisti.
Město pro zdraví těla i ducha, uvádí se na stránkách jihočeské Třeboně. Okolo se stále ještě pasou koně, ale také se tu prohánějí cyklisté, procházejí turisté a vysedávají rybáři. Lázeňské město obklopené rybníky má zkrátka spoustu lákadel, jak strávit příjemný den, a my vám prozradíme tip na další, nejspíš ne tak známé místečko. A jak jinak – spojené s Akademií věd ČR.
V Třeboni se totiž vedle Centra Algatech, detašovaného pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR (může vám být povědomé hlavně díky zelené řase chlorele, úžasné „superpotravině“), nachází také pobočka Botanického ústavu AV ČR. Areál není daleko od centra, z Masarykova náměstí projdete Hradeckou branou, překročíte suchou nohou Zlatou stoku a po pár stech metrech Dukelskou ulicí jste na místě. Přímo před vchodem do botanické zahrady – Hortus Botanicus Třeboň, kde mají úžasné sbírky mokřadních rostlin.
Když budete mít štěstí, natrefíte v zahradě na Janu Navrátilovou, která se o místní sbírku stará a dokáže o rostlinách poutavě vyprávět.
Rostliny, které jinde neuvidíte
Nečekejte rozlehlou zahradu jako například v pražské Troji. Tato třeboňská je sice malá, ale jdete-li za poznáním přírodních krás, určitě nebudete zklamaní. Expozice zahrnuje více než 700 druhů vodních a mokřadních rostlin zejména ze střední Evropy. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR s láskou pečují nejen o běžné rostliny našich řek, potoků či rybníků, ale především o rostliny velmi vzácné, a dokonce i takové, které už z divoké přírody definitivně vymizely.
Část rostlin je uspořádána „biotopově“, tedy v podobných uskupeních, jako je najdeme v přírodě. K hlavním biotopům patří společenstva živinami bohatých i chudých tůní, rašelinišť, rašelinných luk, slanisek a ledovcových jezer. Nakouknout můžete i do skleníků s masožravkami. Pozor na prsty a svačiny, rostlinky mohou být hladové.
V jednom ze skleníků si můžete prohlédnout i masožravé rostliny.
Ať žije biologická rozmanitost
Botanická zahrada v Třeboni nevznikla jen pro potěchu oka. Je především důležitým výsledkem badatelské práce místních odborníků, kteří se jejím prostřednictvím snaží mimo jiné upozornit na důležitost zachování biologické rozmanitosti. Sbírka vodních a mokřadních rostlin představuje ojedinělou a cennou banku živého materiálu. Je členem sítě botanických zahrad zaměřené na záchranu populací ohrožené flóry a výzkumný materiál nabízí prostřednictvím mezinárodní sítě pro výměnu rostlin.
Ať už jste lázeňský host, botanik-amatér (ale i profesionál) či rodič s dítkem, příjemně stráveného času na čerstvém vzduchu obklopeni vzácnými rostlinami určitě nebudete litovat. Třeba natrefíte i na zlatou rybku prohánějící se v jedné z místních nádrží a ta vám splní přání: konečně si dát proslulé třeboňské kapří hranolky.
Až do 15. září můžete navštívit skleníkovou výstavu „Vodní a masožravé rostliny z celého světa“, která je k vidění v malém skleníku přímo v zahradě.
Botanická zahrada nabízí exkurze pro školy i komentované prohlídky pro veřejnost. Pravidelně pořádá dny otevřených dveří, výstavy, vzdělávací semináře či přednášky. Je otevřená denně od 8 do 18 hodin od května do konce září. Vstupné je dobrovolné.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden s námi budete moci nahlédnout až do dalekého vesmíru.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.