#LÉTO S AV ČR: Kde se u nás nejvíc chvěje země? Podívejte se přímo do epicentra
22. 07. 2021
Karlovarský kraj je proslulý svými zemětřesnými roji, naposledy se tam země znatelně chvěla letos v dubnu. Město Skalná nedaleko Chebu leží v epicentru této oblasti. Geofyzikální ústav AV ČR v něm zřídil expozici, která vysvětluje nejnovější poznatky o zemětřeseních v západních Čechách, způsoby i historii jejich měření. Součástí prohlídky je také návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, kde je umístěna seizmická stanice.
Městečko Skalná se nachází přímo v srdci naší seizmicky nejaktivnější oblasti. Na skutečnost, že se tu země občas zachvěje, si už místní dávno zvykli. „Je to podobné jako bouřka,“ popisuje zemětřesení průvodkyně Geofyzikálního muzea a zároveň místní obyvatelka Lucie Šetková, „akorát to hlasité dunění přichází ze země, a ne z nebe.“ Muzeum a vzdělávací centrum se nacházejí v historickém statku z 16. století, a chcete-li se dozvědět, proč se zemětřesné roje vyskytují právě zde na západě Čech, jste na správném místě.
Geofyzikální muzeum ve Skalné se nachází v historickém statku ze 16. století.
Geofyzikální muzeum s přídomkem seizmická expozice Skalná zřídil Geofyzikální ústav AV ČR v roce 2015. Slavnostní otevření se konalo u příležitosti třicátého výročí „slavných“ otřesů s maximálním magnitudem 4,6 z přelomu let 1985 a 1986. Událost tehdy vyděsila obyvatele širokého okolí a způsobila i vysoké materiální škody. „Obvykle je magnitudo okolo tři a půl,“ říká Jana Doubravová, správkyně muzea a vědecká pracovnice Geofyzikálního ústavu AV ČR. Ten zde zemětřesení sleduje už od roku 1962. V okolí Chebu se nachází 25 měřicích stanic tvořících seizmickou síť WEBNET, která vědcům pomáhá při studiu těchto nevyzpytatelných přírodních jevů.
„Drtivá většina zemětřesení se odehrává na rozhraní tektonických desek. Naše oblast je výjimečná tím, že na žádném tektonickém kontaktu není. Takových zemětřesení je tedy daleko méně,“ vyzdvihuje Jana Doubravová specifika západočeských rojů. Jako další zajímavost uvádí, že ačkoli je lidé nejsou schopni cítit (většinou pocítí až chvění s magnitudem okolo tří), vyskytují se tu „maličká“ zemětřesení neustále – jejich magnitudo je okolo jedné či dvou. A právě i tyto otřesy přístroje sítě WEBNET zaznamenávají.
V muzeu se zabaví i ti nejmladší návštěvníci, mohou si například vytvořit své vlastní zemětřesení.
Zábava i pro děti
Expozice návštěvníky interaktivní formou seznamuje s problematikou měření a studia zemětřesení od teorie deskové tektoniky až po nejnovější poznatky o západočeských seizmických rojích. Na své si přijdou i děti, mohou si vytvořit své vlastní zemětřesení na otřesné desce nazývané „rachtadlo“. Podstatnou část expozice tvoří přístroje, které slouží nebo v minulosti sloužily pro měření pohybů půdy. Vystaveny jsou jak seizmometry, tedy zařízení, která snímají pohyb půdy, tak různá záznamová zařízení od bubnového zapisovače až po nejmodernější digitizéry.
Součástí prohlídky je i návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, kde je už téměř tři desítky let umístěna seizmická stanice. Původně se štola využívala jako zásobárna potravin pro hrad, jakási přírodní lednička. Aby ne, když tu teploměr i v létě ukazuje okolo osmi až deseti stupňů Celsia. Líbit se tu bude opět zejména mladším návštěvníkům – vyzbrojí se helmou (bezpečnost především!) a mohou nakouknout i do čertova kotle, který tu pekelníci nechali na zlobivé děti.
Součástí prohlídky je také návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, ochranné helmy jsou povinné, teplé oblečení doporučené.
Až si muzeum i štolu do sytosti prohlédnete, nezapomeňte navštívit i románský vodní hrad Vildštejn, kde se nachází například muzeum hasičské techniky, případně zamiřte do některé z místních restaurací. Na to, že je Skalná poměrně malé městečko, jich tu je víc než dost. Nasytí se tak nejen vaše mozkové buňky, ale i žaludky.
Bližší informace naleznete na webu muzea.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Příští týden zavítáme do novorenesanční vily Lanna v pražské Bubenči.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.