#LÉTO S AV ČR: Pravěkým lovcem mamutů na vlastní kůži v archeoparku Pavlov
19. 08. 2021
Chcete si vyzkoušet, jak žili lidé před třiceti tisíci lety? Máte možnost v archeoparku Pavlov, který se nachází na jedné z nejvýznamnějších lokalit doby lovců mamutů na světě. V areálu na svazích hřebene Pálavy, oceněném prestižní cenou Stavba roku 2016, si prohlédnete kamenné a kostěné nástroje používané lidmi v paleolitu a během workshopů si můžete vytvořit jejich repliky. Unikátní skládka mamutích kostí, jež zůstala po svém odkrytí na původním místě, pak nabízí představu o práci vědců z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.
Dnešní krajina se od té, která se na našem území rozprostírala před desítkami tisíc let, podstatně liší. Čas ji zavál vápnitou spraší, eroze půdy a pohyby země ji zvrásnily. Nicméně hluboko dole jsou důkazy o dávném životě našich předků. Mnohé teprve čekají na odhalení, pár z nich se už ale archeologům podařilo odkrýt a na základě toho vyprávět příběhy pravěkých obyvatel naší země.
Trojhrob z Dolních Věstonic je unikátním archeologickým nálezem. Zvláštní kompozice těl odkazuje na symbolické a rituální chování paleolitické společnosti.
Oblastí bohatou na archeologické vykopávky z období paleolitu je jižní Morava. Mezi obcemi rozesetými v úrodné vinařské krajině si věhlas již navěky budou držet Dolní Věstonice. Vždyť kdo by neznal Věstonickou venuši! Slavná soška korpulentní nahé ženy zde byla nalezena už v roce 1925. Tato lokalita i sousední oblasti Pavlov a Milovice od té doby díky práci badatelů z Archeologického ústavu AV ČR vydaly nespočet svědectví o dávných kulturách.
Z podnětu zmíněného pracoviště zde také vzniklo unikátní muzeum – archeopark Pavlov. Od samého začátku se počítalo s expozicí in situ – tedy že archeologické nálezy zůstanou po svém odkrytí na původním místě. Architekti tedy zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími věžemi z bílého betonu, evokujícími okolní vápencové skály. Originální ztvárnění a citlivé začlenění do okolní krajiny nezůstalo bez povšimnutí – areál již posbíral sedm cen, mezi nimi například Stavba roku či Iconic Awards.
Archeopark Pavlov vítá návštěvníky od roku 2016. Budova muzea je skryta pod zemí a na povrch čnějí pouze bílé betonové světlíky připomínající vápencové skály.
Lov, textil a hlína
Výjimečná architektura a atraktivním způsobem pojatá expozice, kombinující na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci, seznamují návštěvníky s tím nejdůležitějším, co vědecké výzkumy přinesly. Představují svět lidí v době paleolitu, originální kamenné nástroje a kostěné předměty sloužící potřebám běžného života, ale i umělecké předměty. Pozornost je věnována tématům jako lov, každodenní život na sídlišti, umění a rituály, pohřbívání a magie.
Vedle stálé expozice archeopark každoročně pořádá i speciální akce, při kterých zájemci mohou okusit něco málo ze života pravěkých lidí na vlastní kůži. Hned v sobotu 21. srpna 2021 se workshop zaměří na lovecké postupy. Jak se vyrábí pazourek nebo další štípané kamenné nástroje? Jak se lidé před desítkami tisíc let vypořádali s technologií broušení? A jak vlastně vypadal samotný lov v pravěku? Lektoři budou mezi 10. a 17. hodinou připraveni ukázat vám všechny známé strategie našich předků, jak si opatřit potravu.
Následující sobota, 28. srpna, bude zasvěcena prvním pokusům lidí o výrobu textilií. Návštěvníci workshopu se dozvědí, k čemu sloužilo kopřivové nebo lipové lýko i jaké další materiály se používaly. Poslední zářijová sobota se pak ponese ve znamení umění – keramiky. Právě díky této technologii vznikla slavná Věstonická venuše, která je dosud nejstarším dokladem výroby keramiky vůbec. K jejímu zhotovení ovšem její autor potřeboval i nástroje – rydla, hladítka. Jak si je opatřil? A co všechno bylo součástí hmoty, z níž se keramika vyráběla? Lektoři vás provedou touto pravěkou dílnou a budete si moci vyrobit vlastní venuši či sošku zvířete.
Čtyřnohý souputník
Ostatně, vztah paleolitického společenství ke zvířatům přibližuje i aktuální výstava Vlk z Pavlova. Až do konce listopadu tu bude k vidění model lebky vlka, která byla nalezena při výzkumech v Pavlově před výstavbou archeoparku v roce 2014. A pozor, nestačí-li vám model, vyrazte do muzea u příležitosti Mezinárodního dne archeologie – v určené dny (16. října, 17. října, 22. října, 23. října a 24. října 2021) ho vystřídá originál.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme do nitra vyhaslé sopky na Karlovarsko.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: J. Dvořák, Archeologický ústav AV ČR, Brno; M. Frouz; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.