#LÉTO S AV ČR: Přivoňte k růži a objevte s dětmi příběh Průhonického parku
15. 07. 2021
Svým výjimečným rozáriem uchvacuje Průhonický park, v němž sídlí Botanický ústav AV ČR, návštěvníky každé léto. Prohlédnout si lze historické odrůdy růží, popínavé i keřové růže, ale i bohatou kolekci polyantek, čajohybridů a miniaturních růží. Ale nejen těch. Na ploše 250 hektarů se v parku a přilehlé botanické zahradě nacházejí stovky druhů různých bylin a dřevin. Celé prázdniny se navíc v areálu konají zajímavé akce pro veřejnost. Například děti se můžou s aplikací Skryté příběhy zúčastnit hry Nejkrásnější park nebo zkusit najít kešku v rámci oblíbené soutěže vyhlášené stanicí ČT Déčko.
Pokud vejdete hlavním vchodem, nemůžete minout krásný zámek s dlouhou historií sahající až do středověku. Koncem 19. století nechal budovu přestavět v novorenesančním stylu hrabě Silva-Tarouca, zakladatel průhonického parku. Mimochodem na nádvoří zámku se nachází výborná kavárna.
Právě hrabě Silva-Tarouca je jedním z hrdinů hry Nejkrásnější park. Na trase dlouhé 3,5 kilometru čeká malé i velké turisty sedm zastavení, na kterých mohou pomoci hraběti zdolat překážky při budování parku. Pomohou mu splnit si sen a udělat z tohoto místa živoucí obraz v krajině? Stačí si stáhnout aplikaci Skryté příběhy, zaregistrovat se a vydat za dobrodružstvím…
Průhonický park si můžete projít s aplikací Skryté příběhy
Pokud by se chtěl návštěvník dozvědět o šlechtickém milovníkovi rostlin více, může zavítat do stálé expozice nacházející se v přízemních prostorech zámku (vstup z Malého nádvoří). Výstava přibližuje historii zámku a parku a je věnovaná právě jeho zakladateli, hraběti Silva-Taroucovi.
Denivky, růže i šalvěj
Ale co si budeme povídat, do botanické zahrady a parku se chodí hlavně za květinami a stromy. O růžích už byla řeč. Rozhodně si ale nenechte ujít liliím podobné denivky, které tvoří jednu z nejpočetnějších sbírek areálu. K vidění jsou v červenci a srpnu také náprstníky a šalvěje, pozorní hledači budou moct obdivovat také zvonky, hvozdíky nebo hořce.
Průhonický park se rozkládá ve velmi zajímavé členité krajině, v údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka. Nacházejí se v něm vzácné domácí i cizokrajné dřeviny. Není divu, že celý areál je Národní kulturní památkou a zároveň památkou UNESCO. Nedávno zdejší botanická sbírka dokonce získala jako první česká botanická zahrada mezinárodní akreditaci Conservation Practitioner, kterou uděluje mezinárodní organizace botanických zahrad. Díky tomu mají návštěvníci i výzkumní pracovníci jistotu, že je místní sbírka vedena v souladu s mezinárodním právem. To je významná zpráva například při zapojení do záchranných programů kriticky ohrožených druhů rostlin.
Průhonický park je památkou UNESCO.
Koho zajímá botanika jako věda, neměl by minout výstavu v Galerii Natura, kde se dozví víc informací o výzkumu badatelů Botanického ústavu AV ČR v Krugerově parku (pozor, až od září!). V červenci a srpnu hostí Galerie Natura výstavu výtvarných prací malých i velkých umělců brněnského Ateliéru Studánka.
Japonský den a umění
Čas běží jako splašený a za chvíli tady máme srpen. Už teď si můžete do diářů zapsat sobotu 28. srpna, kdy se bude v areálu Průhonického parku konat Japonský den. Těšit se můžete na ukázky asijských bojových umění, workshopy skládání origami, oblékání kimona, přednášky, občerstvení v japonském stylu, ikebanu a mnoho dalšího. Hned týden poté – o víkendu 4. a 5. září – se pak v Průhonicích plánují Pomologické dny, tedy dny oslavy jablek. Můžete je strávit se sklenicí čerstvého moštu v ruce, prohlédnout si sad, poslechnout si rady odborníků, jak pečovat o ovocné stromy, a podívat se na krajové a vyšlechtěné odrůdy jabloní.
Prvního a druhého září se bude na Malém nádvoří průhonického zámku hrát divadlo, plánují se představení Jak je důležité býti (s) Filipem a Cyrano z Bergeracu. Obě představení nacvičená souborem Indigo Company začínají ve 20.00 hodin.
Průhonický park se nachází kousek od Prahy jižním směrem, kousek od příjezdu z dálnice D1. Dostat se dá k areálu ale i městskou hromadnou dopravou, například autobusem od zastávky Opatov. Otevřeno mají denně od 7.00 do 20.00 hodin a vstupenky je možné zakoupit na místě u okénka pokladny nebo předem elektronicky.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden se vydáme za historií měření zemětřesení do Geofyzikálního muzea ve Skalné na Chebsku.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.