#LÉTO S AV ČR: Relax jako na zámku. Nechte se hýčkat ve vile Lanna
29. 07. 2021
Jaké by to byly prázdniny bez pořádných gastro zážitků. Pokud jste už unaveni výletováním po horách nebo sluněním u rybníků a raději byste o sebe nechali trochu pečovat, přijde vám následující tip vhod. V srdci Prahy, kousek od zelené oázy Stromovky, stojí novorenesanční Lannova vila, která nabízí potěchu pro oči i chuťové buňky. V 19. století ji nechal postavit podnikatel a mecenáš umění Vojtěch Lanna, od roku 1957 však slouží k reprezentačním účelům Akademie věd. A navštívit ji – ať už jako kavárenský host, nocležník nebo fanoušek historie a umění – můžete i vy.
Bubenečská Lannova vila je nejstarší stavbou svého druhu v našem hlavním městě. V druhé polovině 19. století, kdy do české metropole přišla móda předměstských letních sídel, kopírovaly hranice Prahy víceméně linie dnešní první městské části, jež zahrnuje jen historické centrum Hradčan, Malé Strany a Starého a Nového Města. Bubeneč tak opravdu byla vsí na venkově a Praha ji pohltila až při velkém sloučení příměstských obcí v roce 1922.
Harmonie těla i mysli
Místo přátelského setkávání a harmonického rozvoje ducha i těla v lůně přírody – to bylo motto již antických vilových zástaveb mimo přelidněná centra. Tutéž motivaci měl i Vojtěch Lanna, když coby zámožný průmyslník pojal plán nechat si postavit za Prahou vlastní letohrádek v moderním stylu. A podobně vila slouží i dnes, jen už jí kulisu netvoří volná krajina, ale spíše džungle dalších domů. Komu by nestačila kouzelná zahrada okolo vily, nemusí smutnit – co by kamenem dohodil, je devadesátihektarová zeleň Královské obory neboli proslulé Stromovky.
Travenský salon zdobí panorama hor a stejnojmenného jezera v Horních Rakousích.
O rozvoj ducha se ve vile hravě postará místní genius loci – stavba je prodchnuta různými odkazy na starořímskou mytologii a italskou renesanci. V nástěnných malbách objevíte motivy zrození Venuše, Paridova soudu, výjevy ze životů boha slunce Apollona či boha nespoutaného veselí Bakcha – ty všechny jsou přitom nějak provázané i s životem Lannovy rodiny. Stejně jako žánrové obrázky jezera a hor z Horních Rakous, kde měl Lanna své další letní sídlo.
Co v Lanně podniknout v srpnu
A jak zabezpečit řádný rozvoj těla? Třeba přísunem všelijakých laskomin – to by schválil i zmíněný Bakchus. Lannova vila totiž pravidelně pořádá gastronomické hody, kde si přijdou na své chuťové buňky i těch nejnáročnějších strávníků. Hned tuto sobotu, 31. července, zve na dámský večer, v menu budou ryby, mořské plody, saláty, lahodné prosecco či růžové míchané drinky.
Večerní grilování v úterý 3. srpna nadchne i pány, zvlášť když k poslechu bude hrát jazzová kapela DryBand. Od 17 hodin navíc bude vila zpřístupněna k prohlídkám. Nakouknout tak budete moci do jejích historických interiérů. Další příležitost si prohlédnout bohatě zdobené prostory vily bude až 12. září v rámci Dnů evropského dědictví.
Místní kavárna je otevřená denně od 11 do 21 hodin a vedle kávy a zákusků láká i na obědové menu.
Unikátní akce proběhne v úterý 10. srpna. Novorenesanční budova se stane prostředníkem pro cestu ke hvězdám – od 17 hodin zde popularizátor vesmíru Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR návštěvníky seznámí s padajícími perseidami a odpoví na otázku, proč je tma ohrožený druh. Spolu se zájemci se vydá na vyhlídkovou věž, odkud budou pozorovat panorama Prahy hvězdářským dalekohledem.
Aby ani děti nepřišly zkrátka, přichystala pro ně vila poslední prázdninovou neděli, 29. srpna, zábavný program, ve kterém nebudou chybět hry na zahradě, zmrzlina ani grilování. Ostatně, na děti tu mysleli i během léta. Stejně jako loni i letos Lanna hostila příměstské tábory. Holky a kluci od šesti do deseti let se tu ve dvou červencových týdnech proměnili v malé detektivy, vědce, sportovce, divadelníky či kuchaře. „Na příměstské tábory máme jen kladné ohlasy jak od dětí, tak rodičů. Pokud vše vyjde, na příští rok budou termíny vypsány znovu,“ říká ředitel vily Pavel Slabihoudek.
Noc jako na zámku
Novorenesanční budova funguje také jako hotel a místo pro pořádání konferencí či k reprezentačním účelům Akademie věd ČR – na návštěvě tu například byla německá kancléřka Angela Merkelová. Konají se tu ale také svatby nebo zde mohou v komnatách jako na zámku přespat turisté. O vysoké kvalitě služeb svědčí mimo jiné letošní vítězství vily v regionální kategorii Czech Hotel Awards.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme do lůna středočeské přírody za divoce se pasoucími kopytníky.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Stanislava Kyselová a Petr Králík, Akademie věd ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.