#LÉTO S AV ČR: Vydejte se do nitra vyhaslé sopky či za vyvřelinami do geoparku

Na první pohled byste ji možná přehlédli. Nepříliš vysoký zalesněný kopec však skrývá mnoho zajímavého. Třeba to, že uvnitř něj zhruba před čtyřmi sty tisíci lety bublala žhavá láva. A že vědecký průzkum v 19. století inicioval Johann Wolfgang Goethe, známý spíše svými literárními díly. Právě jemu je štola v Komorní hůrce věnována. Letos se u příležitosti výročí jeho narození 28. srpna uskuteční tradiční setkání s prohlídkou a průvodci z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Ten také spravuje geopark v pražském Spořilově, kde si můžete celoročně prohlédnout nejen vyvřelé české horniny.

Goetheho štola je pravděpodobně jediným důlním dílem na světě, které bylo vyhloubeno čistě pro vědecké účely. Nachází se na Chebsku – uvnitř Komorní hůrky, jedné z nejmladších čtvrtohorních sopek u nás. U zrodu průzkumné štoly stál svár dvou vědeckých frakcí – neptunistů a plutonistů. „Byl to zásadní geologický spor, který se týkal vzniku povrchu Země a zemské kůry: zda vznikla usazeninami z moří, nebo sopečnými erupcemi,“ vysvětluje Milan Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Na skále nedaleko vchodu do štoly se nachází pamětní deska věnovaná J. W. Goethemu.

Kdo zvítězil? Plutonisté! Na žádost slavného literáta a přírodovědce Johanna Wolfganga Goetheho zafinancoval hrabě Kašpar Šternberk důlní práce a nechal vykopat přibližně dvě stě metrů průzkumných štol. Po třech letech narazili havíři – říkalo se jim starci – na sopouch vyplněný čedičem, a podali tak nezvratný důkaz o sopečném původu Komorní hůrky a rozřešili geologický spor.

Projekt obnovy štol odstartoval v roce 2016 v rámci spolupráce Akademie věd ČR s kraji a regiony. Všechny štoly byly zavalené a nejprve bylo třeba začít s „úklidem“. Vědci postupně na hloubení získávali finance a nakonec se jim podařilo přiřadit projekt pod přeshraniční program Evropské unie Brána do nitra Země. Geofyzikální ústav AV ČR provedl ověření podzemních chodeb.

Láska na stará kolena
Do skály poblíž vstupního portálu je vytesána pamětní deska J. W. Goethemu, po němž je štola pojmenována. Básník si Čechy velmi oblíbil a často zde pobýval. Dokonce se na sklonku života zamiloval do mladičké Ulriky von Levetzow, pozdější majitelky třebívlického panství. Hloubení štoly probíhalo v letech 1834–1837, J. W. Goethe se jej už však nedožil, skonal dva roky před zahájením prací. Hrabě Šternberk je pak realizoval na základě slibu, který mu dal.

Pozvánka na setkání u Goethovy štoly. Při rozkliknutí se zobrazí bližší informace.

Na počest slavného básníka se na Komorní hůrce každoročně koná setkání u příležitosti jeho narození. Nejinak je tomu letos, v sobotu 28. srpna 2021, v den 272. výročí Goethova narození, štola odemkne své brány všem zvědavcům. Pozvaní odborníci rádi upozorní i na novinku – a to že v letošním roce došlo k začlenění Goethových pobytů v českém lázeňském trojúhelníku, jakož i tohoto jedinečného vědeckého experimentu, do seznamu světových památek kulturního dědictví UNESCO.

Dalším krokem bude trvalé otevření památky veřejnosti, o něž se vědci i zástupci kraje a města dlouhodobě snaží. Zatím je však možnost podívat se do nitra sopky omezena na konkrétní akce, například nyní v sobotu.

Za původem hornin
Stěny štoly v Karlovarském kraji jsou tvořeny sopečným tufem neboli struskou. Pokud by vás ale zajímaly i jiné horniny, jež matka Země dokázala různými způsoby vytvořit, vydejte se do geoparku v pražském Spořilově.

Prachovec, kvarcit, svor, melafyr či gabro. To jsou jen některé z hornin vzniklé před dávnými časy na území dnešního Česka. Pod exotickými názvy se ukrývají ryze tuzemské kameny, třeba z moravské Hrabůvky, Svojanova či severočeského Kozákova. Více než čtyřicet balvanů si našlo cestu do areálu Geofyzikálního ústavu AV ČR, kde tvoří venkovní expozici.

Jak a kde vznikly, jakou mají barvu a strukturu? Je poznat, že se kdysi vychrlily z útrob Země coby magma? Existuje kámen mudrců? A jaké jsou na dotek? Zde je sahání více než dovoleno. Geopark je v letních a teplých podzimních měsících otevřen každý den od 7.30 do 20.00 hodin.

Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme do barokního zámku Liblice.

Text: Markéta Wernerová a Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
• Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
• Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
• Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
• Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
• Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
• A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
• Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života