#LÉTO S AV ČR: Vzhůru za hvězdami do ondřejovské observatoře
01. 07. 2021
Dominantou kopce Žalov nad obcí Ondřejov je již více než sto let kopule místní hvězdárny. Observatoř dodnes patří k nejdůležitějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě a střeží dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší v Česku. Pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru se tu zabývají vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A rozhodně nezapomínají na návštěvníky, pro něž pravidelně pořádají prohlídky, vzdělávací akce či komentované pozorování nebeských úkazů. Samotný areál s parkem je volně přístupný.
Když se Josef Jan Frič, syn revolucionáře Josefa Václava a vnuk vlastence Josefa Františka, toulával krajinou kolem sázavských meandrů, obracel svůj zrak častokrát vzhůru ke hvězdám. Astronomie byla jeho velkým koníčkem, svou profesní kariéru ovšem zasvětil podnikání – zařídil si s bratrem na Vinohradech malou továrnu na měřicí přístroje, vyráběl sacharometry pro cukrovary, barometry a časem i geodetické přístroje. V roce 1897 mladší bratr Jan Ludvík zemřel a Frič se rozhodl, že na jeho památku vybuduje českou vědeckou hvězdárnu.
Josef Jan Frič na místě budoucí centrální kopule. Foto: archiv Astronomického ústavu AV ČR
Plány na pozorování hvězdné oblohy se zde rodily od května 1906 v budově, v jejímž štítu dodnes stojí překvapivý nápis „… jsou-li tam žáby taky“. Kdeže mají být? A proč zrovna žáby? To Jan Neruda, rodinný přítel bratrů Fričových, v jedné z básní své sbírky Písně kosmické dumá prostřednictvím rozhovoru žab v kaluži nad tím, zda jsme ve vesmíru sami. I proto je v areálu Ondřejovské hvězdárny odkazů na obojživelníky víc, ale nebudeme prozrazovat kde, abychom vás neochudili o zážitek při jejich hledání.
Dvoumetrový kolos
Celý rozsáhlý areál je upraven jako park se vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Do něho jsou zasazeny secesní budovy a kopule původní hvězdárny, které navrhoval architekt Josef Fanta, známý i stavbami historické budovy hlavního nádraží v Praze se slavnou kavárnou nebo komplexu ministerstva průmyslu a obchodu.
Při procházce parkem okolo observatoře můžete obdivovat i umístěné přístroje, například trofejní německé radary z druhé světové války, který stále slouží, nyní k vědeckým pozorováním Slunce. Další jsou v místním muzeu včetně upomínky na památnou misi raketoplánu Atlantis v roce 2009, kdy astronaut Andrew Feustel vzal s sebou k Hubbleovu vesmírnému teleskopu českou vlajku a již zmíněné Nerudovy Písně kosmické. Vrtá vám hlavou, proč má Američan takový zájem o naši zemi? Odpověď tkví v rodinných vztazích jeho manželky, která má příbuzné z matčiny strany na Moravě, její otec indického původu zase pracoval jako analytický chemik v Československé akademii věd.
Perkův dalekohled váží 33 tun, musí ho vyvažovat protizávaží – to má spolu s tubusem se zrcadlem a dalšími pohyblivými částmi 83 tun.
V severní části, v „Kubětinách“, se nachází kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v České republice, instalovaným roku 1967. Jak daleko dohlédne? „Kdybychom zapálili svíčku, uvidíme její plamen na dvacet tisíc kilometrů,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Dalekohled, schopný pozorovat galaxie vzdálené miliony světelných let, nese od roku 2012 jméno pro astronomovi, který se o jeho výstavbu velkou měrou zasloužil – Luboši Perkovi.
V ondřejovském areálu jsou i další „drobečci“ – například o průměru 65 centimetrů, i přes menší rozměry je čtvrtý největší v Česku. Tento dalekohled ovšem zase umí pořizovat kamerové snímky. To vědcům pomáhá při výzkumu planetek.
Autem, vlakem nebo na kole
O tom všem vám v hvězdárně rádi povypráví. Areál je volně přístupný, do budov je možné se podívat v rámci prohlídek, které se konají letos od 26. června až do konce září každou sobotu a neděli a také o státních svátcích, vždy od 10, 13 a 16 hodin.
Observatoř leží třicet kilometrů jihovýchodně od okraje Prahy poblíž dálnice D1. Dostupná je samozřejmě autem, do Ondřejova lze dorazit i autobusem nebo si udělat zhruba pětikilometrovou procházku od vlaku z Mirošovic či Senohrab. Okolí obce je také oblíbeným cílem projížděk na kole, ostatně Sázava je nedaleko, tak můžete okusit v jeden den hvězdné výšiny i chladivé hloubky řeky.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme na festivalový výlet za východoasijskou exotikou, Českou republiku přitom neopustíme.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Pavlína Jáchimová a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie vyjma snímku z archivu ASÚ AV ČR jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.