#LÉTO S AV ČR: Za poznáním zemětřesení i těžby zlata do Kašperských Hor

Kašperské Hory vítají na svém webu návštěvníky v šumavském městě plném zlata a skvělých příležitostí. Nelze než souhlasit. Odhlédneme-li od bezpočtu turistických a přírodních lákadel malebné krajiny, nabízejí i další příležitosti, jak strávit volný čas a dozvědět se také něco zajímavého. Jednou z nich je Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR, vzdálené jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v původní budově seizmické observatoře, kde jsou k vidění historické seizmometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna.

Jelikož se expozice věnuje zejména měření zemětřesení v minulosti, podívejme se krátce také do historie samotné seizmické stanice Kašperské Hory. Do trvalého provozu byla uvedena „na Silvestra“ roku 1960. Umístili ji do bývalé zlatonosné štoly Kristýna z roku 1802, hluboko do skály v údolí Zlatého potoka. Těžba zlata má však v této lokalitě tradici mnohem delší, rýžovali jej zde už Keltové (7.–5. století před n. l.) či Slované (9.–10. století). Kašperské Hory poté díky bohatým ložiskům zlata patřily ve středověku a raném novověku mezi nejvýznamnější hornická města v Čechách.

V současné době je zdejší stanice součástí České regionální seizmické sítě a také mezinárodní sítě stanic a díky nízké úrovni rušení patří k nejcitlivějším na světě. Zaznamenává zemětřesení i z dalekých krajů, například Japonska, Nového Zélandu nebo Chile. Naměřená data se používají k určení základních údajů o zemětřeseních, jako je poloha epicentra, čas vzniku či velikost otřesu, následně pak přispívají i k výzkumu stavby nitra naší planety. Seizmické snímače se nacházejí 100 metrů hluboko ve štole Kristýna.

Vstup do štoly Kristýna, ve které jsou umístěny seizmické snímače

Čínské prvenství v detekci zemětřesení
Muzeum seismometrie se nachází v původní dřevěné budově observatoře. Množství přístrojů ilustruje vývoj seizmometrů (seizmografů) od šedesátých let 20. století do současnosti. Dozvíme se například, k čemu sloužil takzvaný začazený papír, jehly či děrné štítky, případně kdo byl a jaké světové prvenství drží Axel Plešinger, nebo že místní stanice má i svou tajnou vojenskou minulost spojenou s atomovými výbuchy.

Můžeme tu však najít i kousky mnohem starší (pochopitelně ne originály), z doby, kdy bylo měření zemských otřesů takříkajíc v plenkách – například model téměř dva tisíce let starého seizmoskopu, který vynalezli v Číně. Už tenkrát dokázali učenci za pomoci tohoto důmyslného zařízení určit směr, odkud otřesy přišly. „Je to první známé zařízení na detekci zemětřesení. Je založené na principu kyvadla, který se dodnes využívá i v těch nejmodernějších přístrojích,“ upřesňuje náš průvodce Petr Jedlička z Geofyzikálního ústavu AV ČR. V muzeu se dozvíte i zajímavé informace o stavbě Země, vzniku zemětřesení, šíření seizmických vln, seizmické aktivitě na našem území atd.

V muzeu jsou k vidění historické přístroje pro měření zemětřesení.

Pozor na noční letce
Jestliže se návštěvník (ideálně nadšenec do techniky či podobný geek) už dostatečně pokochal sofistikovanými přístroji, může pokračovat v prohlídce do štoly Kristýna. Vybaven bezpečnostní helmou si projde několik set metrů vlhkých studených tunelů, kde jsou umístěny měřicí přístroje. Ale pozor, narazit tu můžete nejen hlavou o nízké stropy chodeb, ale také na zajímavé živočichy – totiž na netopýry. Místní štola je pravidelným zimovištěm několika druhů netopýrů (vrápenec malý, netopýr velký, vodní či řasnatý aj.), celkem tu přebývá více než tři sta jedinců a jejich počet utěšeně stoupá.

Netopýři obývají především vzdálenější kouty štoly Kristýna, kam veřejnost nemá přístup.

Začali jsme zlatem a zlatem také skončíme. Ačkoli jsou těžařské dny pro tuto lokalitu již sečteny, vzácné kovy se tu stále nacházejí, a to v množství větším než malém. „Geologické průzkumy ukázaly, že by tu mělo být okolo 120 tun dosud nevytěženého zlata a také 45 tisíc tun wolframu,“ dodává Petr Jedlička a přímo v chodbách ukazuje, kudy vedou křemenné žíly obsahující zlato a kde je možné vidět stopy wolframové rudy. Těžební povolení už se ale nevydávají, a proto se místní historií měření zemětřesení i těžby zlata může potěšit každý příchozí.

Geofyzikální ústav AV ČR nabízí komentované prohlídky v kalendáři akcí na svých webových stránkách nazvaných Za tajemstvími Země, po předchozí domluvě je však možné zarezervovat si prohlídku individuálně.

Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme na Moravu do archeoparku Pavlov mezi pravěké lovce mamutů.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
• Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
• Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
• Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
• Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
• Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
• A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
• Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života