#LÉTO S AV ČR: Zámek Liblice nabízí piknik s noclehem i koncert Dana Bárty
02. 09. 2021
Letní seriál výletů s Akademií věd ČR zakončíme velkolepě. Poslední tip, který jsme si pro vás připravili, v sobě snoubí jak bohatou historii, tak i přírodní rarity či moderní techniku (alespoň ve své době). Zámek Liblice ve středních Čechách dnes slouží jako reprezentační sídlo Akademie věd ČR, vedle toho se tu konají prohlídky i akce pro rodiny s dětmi či milovníky dobrého jídla a pití. V září návštěvníky přiláká třeba Den medu a koncert nadšeného včelaře Dana Bárty.
Zámek Liblice nedaleko Mělníka bývá právem nazýván barokní perlou, v letech 1699–1706 ho nechal postavit hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho, jednoho z nejvýznamnějších představitelů dynamického baroka u nás – známý je například komplexem staveb v Kuksu či řadou pražských šlechtických paláců.
V 19. století byl zámek novorenesančně přestavěn. Postupně přešel do vlastnictví šlechtických rodů Valdštejnů či Thun-Hohensteinů. Od padesátých let minulého století je v rukou Akademie věd, i proto se interiéry tak výjimečně zachovaly.
Severní část areálu tvoří zámek a symetrická dvojice hospodářských budov uzavírající čestný dvůr.
Třípatrová budova má elipsovitý střed, v němž jsou hlavní společenské místnosti. Ve dvoupatrových obdélníkových křídlech se nacházejí místnosti obytné. Ze stropu sálu, probíhajícího více patry, visí dva velké lustry, jejichž záři mohli obdivovat lidé na počátku 20. století v úplně stejné podobě jako dnes – už tehdy totiž byly elektrické. Thun-Hohensteinové byli milovníky pokroku, a tak v areálu nechybělo dynamo na benzinový pohon, v hospodářských budovách se pracovalo s cirkulárkou a zahrady byly vybaveny moderním závlahovým systémem.
Chránění živočichové i rostliny
Zahrady jsou ostatně druhou perlou zámeckého komplexu. Tvoří je francouzský park se skutečně impozantními dřevinami – liliovníkem tulipánokvětým, metasekvojí čínskou, topoly bílými, vzrostlými platany, duby a kaštany. Součástí parku je jezírko, napájené podzemními prameny, s chráněnými druhy žab – skokany hnědými, skřehotavými, štíhlými či ropuchami obecnými. Narazit lze i na poměrně vzácnou užovku obojkovou. Část parku je chráněna jako přírodní památka.
Zámecký park se s návštěvníky loučí sluneční bránou, skrze kterou je pouští do přilehlé obory. Kdysi sloužila jako bažantnice, dnes tudy vedou dva okruhy naučné stezky, turisty seznamují s architekturou, historií a rekonstrukcí zámku, faunou, flórou a přírodními poměry lužního lesa i mokřadních luk v oboře. Zahlédnout tu můžete stáda pasoucích se daňků či opravdovou vzácnost – vstavače bahenní, růžově až fialově kvetoucí orchideje, které rostou na místní slatinné louce, od roku 1986 chráněné coby přírodní rezervace.
Slatinná louka u Liblic je jedno z posledních míst, kde můžete vzácný vstavač bahenní vidět ve volné přírodě.
Bydlet jako na zámku
Na své si zde přijdou nejenom milovníci procházek, ale také hosté, kteří o sebe nechají rádi pečovat. Zámek dnes slouží pro reprezentační účely Akademie věd ČR. Vedle vědeckých konferencí se tu však koná i mnoho akcí pro veřejnost.
V nabídce naleznete několik druhů pikniků, které zde pro vás rádi připraví včetně deky, polštářů anebo deskových a míčových her. Můžete si na recepci půjčit rybářské pruty a zarybařit si v místním jezírku. Anebo si ve vyhrazené dny zacvičit jógu. Místní restaurace pro své hosty připravuje degustační menu a v neděli se pravidelně konají prohlídky zámku. Pokud se chcete cítit opravdu jako šlechtici, můžete tu i přespat, areál funguje rovněž jako hotel.
A co bude na programu během babího léta? V neděli 12. září 2021 se v Liblicích bude již popáté slavit Den medu, který se zde uskuteční v rámci mezinárodního projektu Dny evropského kulturního dědictví. V zámku budou probíhat komentované prohlídky interiérů, připravena bude i expozice historie a současnosti včelařství. Chybět samozřejmě nesmí degustace medů přímo od včelařů z regionu, dospělí budou moci ochutnat i něco trochu ostřejšího – medovinu či medové pivo z nedalekého vyhlášeného pivovaru. Vše, co má spojitost se včelařstvím, nabídne tematický jarmark na terase zámku. A v parku proběhne soutěž pro děti či ukázky praktického včelařství včetně živých včel v proskleném úlu. Den medu uzavře hudebník a také včelař Dan Bárta komorním koncertem.
Pro inspiraci třeba i na podzimní výlety se podívejte na přehled uveřejněný v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR, roztříděný podle krajů.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Zdeněk Fiedler, Wikimedia Commons; Shutterstock
Text a fotografie ve fotogalerii níže jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.