Zahlavi

Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině

04. 12. 2024

Látka doxorubicin se využívá při léčbě různých typů rakoviny. Vítězit ovšem dokáže nejen v boji proti zákeřné nemoci. Snímek Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zachycuje doxorubicin na dně baňky, totiž získal první místo v zaměstnanecké soutěži Věda fotogenická. Vítězné fotografie se představily 3. prosince 2024 na vernisáži v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Soutěže Věda fotogenická se účastní zaměstnankyně a zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR s fotografiemi převážně s vědeckou tematikou. Vedle tradiční hlavní kategorie se každoročně vypisuje i vedlejší s proměnlivým tématem a kategorie speciální.

„Letos jsme zařadili Vědu mezigenerační, ve které soutěžící mohli ukázat, že věda je proces, který se neustále vyvíjí, dotýká se všech generací a také se mezi nimi předává. Jako speciální kategorii jsme zvolili Analogovou fotografii, tedy návrat ke klasickým, nedigitálním fotografiím, jež se nemusely na vědu tematicky zaměřovat,“ přiblížila na vernisáži předsedkyně odborné poroty Markéta Pravdová z Akademické rady AV ČR.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová při zahájení uvedla, že v soutěži vzniká každý rok mnoho mimořádných snímků: „Z vybraných sestavujeme také kalendář, osobně si z fotografií vybírám novoročenku, kterou rozesílám kolegům, známým či přátelům, ale i oficiálním představitelům institucí.“ Soutěž tak podle jejích slov nekončí výstavou a fotografie žijí „druhý život“ i po jejím skončení – a to nejen v podobě kalendáře, ale v loňském roce také fotoknihy, která obsahuje nejlepší snímky z uplynulých ročníků.

Ceny úspěšným fotografům a fotografkám předali na vernisáži Eva Zažímalová, Markéta Pravdová a místopředseda Fóra Věda žije! Michael Komm.

Vědecké zátiší
V hlavní kategorii Věda fotogenická zvítězil snímek Aleny BraunovéÚstavu makromolekulární chemie AV ČR s názvem Zátiší s doxorubicinem, který zároveň získal Cenu Akademické rady AV ČR. Na obrázku je vidět silný film polymerem modifikovaného protinádorového léčiva doxorubicinu na dně kulovité baňky těsně před izolací vysrážením. „Baňku jsem fotila na krabičce na okně. Snažila jsem se, abych za ní měla modré nebe, které je optimistické – na rozdíl od pekelné barvy látky,“ popsala Alena Braunová.

2024_12_03_showpic
Vítězný snímek Aleny Braunové Zátiší s doxorubicinem

Na druhém místě skončil diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos od Michala ŠulceÚstavu biologie obratlovců AV ČR. „Bronzem“ byla oceněna Anežka PithartováÚstavu dějin umění AV ČR za fotografii Práce v restaurátorském ateliéru.

Mezigenerační fotografie
Ve vedlejší kategorii Věda mezigenerační zvítězil Lukáš Novosad ze Slovanského ústavu AV ČR s fotografií Od tisku k tisku. Ve speciální kategorii porota označila za nejpovedenější snímek Fotogram čtyř lékovek od vítězky soutěže Aleny Braunové.

2024_12_03_novosad
Fotografie Lukáše Novosada Od tisku k tisku.

2024_12_03_analogova
Fotogram čtyř lékovek od Aleny Braunové

Porota ocenila také nejlepší fotografie ve všech třech vědních oblastech, oznámen byl i vítěz online hlasování na Facebooku Akademie věd ČR. U veřejnosti bodovala fotografie Malé velké nadšení od Andrey Žitkové z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Vědu fotogenickou, kterou organizuje Středisko společných činností AV ČR, navrhl spolek Fórum Věda žije! pro lepší propagaci a popularizaci Akademie věd ČR. Výsledný žebříček tří nejlepších fotografií v hlavní, vedlejší i speciální kategorii sestavovala odborná porota z přihlášených 271 snímků od 94 autorů z třiceti pracovišť Akademie věd ČR. Všechny soutěžní fotografie si můžete prohlédnout na webu projektu.

Porota dále zvolila dvanáct fotografií pro oficiální kalendář Akademie věd ČR na rok 2025 a 38 snímků, které si mohou zájemci zdarma prohlédnout na výstavě Věda fotogenická v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě do 31. ledna 2025. Otevřena je ve všední dny od 10 do 17.30 hodin.

Výsledky soutěže

Hlavní kategorie: Věda fotogenická
1. místo: Zátiší s doxorubicinem, Alena Braunová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR
2. místo: Diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos, Michal Šulc, Ústav biologie obratlovců AV ČR
3. místo: Práce v restaurátorském ateliéru, Anežka Pithartová, Ústav dějin umění AV ČR

Vedlejší kategorie: Věda mezigenerační
1. místo: Od tisku k tisku, Lukáš Novosad, Slovanský ústav AV ČR
2. místo: Mechanismus z Antikythéry, Petr Vodička, Ústav chemických procesů AV ČR
3. místo: Ulugbekův sextant, Pavel Lisý, Geologický ústav AV ČR

Kategorie Analogová fotografie
1. místo: Fotogram čtyř lékovek, Alena Braunová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR
2. místo: Sportoviště, Tibor Moško, Ústav experimentální medicíny AV ČR
3. místo: Mizející Brno, Jan Pavelka, Ústav přístrojové techniky AV ČR

Nejlepší fotografie za I. vědní oblast
Hliníkový Monet, Orsolya Molnárová, Fyzikální ústav AV ČR

Nejlepší fotografie za II. vědní oblast
Pozdrav z pekla, Václav Gvoždík, Ústav biologie obratlovců AV ČR

Nejlepší fotografie za III. vědní oblast
Práce v restaurátorském ateliéru, Anežka Pithartová, Ústav dějin umění AV ČR

Online hlasování na Facebooku AV ČR
Malé velké nadšení, Andrea Žitková, Ústav chemických procesů AV ČR

Cena Akademické rady AV ČR
Zátiší s doxorubicinem, Alena Braunová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Věda fotogenická

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

2024-12-03_VFO20241203_0098

2024-12-03_VFO20241203_0098

2024-12-03_VFO20241203_0099

2024-12-03_VFO20241203_0099

2024-12-03_VFO20241203_0100

2024-12-03_VFO20241203_0100

2024-12-03_VFO20241203_0101

2024-12-03_VFO20241203_0101

2024-12-03_VFO20241203_0102

2024-12-03_VFO20241203_0102

2024-12-03_VFO20241203_0103

2024-12-03_VFO20241203_0103

2024-12-03_VFO20241203_0104

2024-12-03_VFO20241203_0104

2024-12-03_VFO20241203_0105

2024-12-03_VFO20241203_0105

2024-12-03_VFO20241203_0106

2024-12-03_VFO20241203_0106

2024-12-03_VFO20241203_0107

2024-12-03_VFO20241203_0107

2024-12-03_VFO20241203_0108

2024-12-03_VFO20241203_0108

2024-12-03_VFO20241203_0109

2024-12-03_VFO20241203_0109

2024-12-03_VFO20241203_0110

2024-12-03_VFO20241203_0110

2024-12-03_VFO20241203_0111

2024-12-03_VFO20241203_0111

2024-12-03_VFO20241203_0112

2024-12-03_VFO20241203_0112

2024-12-03_VFO20241203_0113

2024-12-03_VFO20241203_0113

2024-12-03_VFO20241203_0114

2024-12-03_VFO20241203_0114

2024-12-03_VFO20241203_0115

2024-12-03_VFO20241203_0115

2024-12-03_VFO20241203_0116

2024-12-03_VFO20241203_0116

2024-12-03_VFO20241203_0117

2024-12-03_VFO20241203_0117

2024-12-03_VFO20241203_0118

2024-12-03_VFO20241203_0119

2024-12-03_VFO20241203_0120

2024-12-03_VFO20241203_0121

2024-12-03_VFO20241203_0122

2024-12-03_VFO20241203_0123

2024-12-03_VFO20241203_0124

2024-12-03_VFO20241203_0125

2024-12-03_VFO20241203_0126

2024-12-03_VFO20241203_0127

2024-12-03_VFO20241203_0128

2024-12-03_VFO20241203_0129

2024-12-03_VFO20241203_0130

2024-12-03_VFO20241203_0131

2024-12-03_VFO20241203_0132

2024-12-03_VFO20241203_0133

2024-12-03_VFO20241203_0134

2024-12-03_VFO20241203_0135

2024-12-03_VFO20241203_0136

2024-12-03_VFO20241203_0137

2024-12-03_VFO20241203_0138

2024-12-03_VFO20241203_0139

2024-12-03_VFO20241203_0140

2024-12-03_VFO20241203_0141

2024-12-03_VFO20241203_0142

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce