Masarykovy knihy získaly nový depozitář. Pásku přestřihla předsedkyně a premiér

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a premiér Andrej Babiš slavnostně otevřeli nový depozitář v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Jen v tomto depozitáři se nachází 30 000 svazků z takzvané profesorské Masarykovy knihovny, které byly dosud uskladněny v nevyhovujících podmínkách mimo Prahu. Dalších na 160 000 svazků schraňuje depozitář otevřený před dvěma lety.

„Naše depozitáře patří k nejmodernějším v republice, jezdí sem čeští i zahraniční badatelé. Minimálně ve střední Evropě je to unikát,“ vysvětluje ředitel Masarykova ústavu a Archivu Luboš Velek s tím, že první československý prezident založil svoji knihovnu v roce 1932 po vzoru amerických prezidentských knihoven, ostatně měl velmi blízké vztahy například s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.

Vzácné svazky z Masarykovy knihovny jsou v moderních depozitářích

Dopis Einsteinovi

Součástí knihovny je i osobní Masarykův archiv s četnou korespondencí a jinými dokumenty, celkem jde o 800 krabic. Předsedkyně i premiér si tak mohli prohlédnout například dopis, který Masaryk v roce 1932 odeslal Albertu Einsteinovi a v němž geniálního fyzika oslovuje „Herr Professor“.

O Masarykovi bylo známé, že rád četl literaturu v originálních jazycích (ovládal jich minimálně sedm, v dospělosti se učil i latinsky a řecky), a knížky si hojně podškrtával a poznámkoval. O tom svědčí další z archivních pokladů, výtisk skandálního románu D. H. Lawrence Milenec lady Chatterleyové. Masaryk si na předsádku knihy poznamenal, že erotické scény jsou „zbytečně vulgární“. Nechybí ani dopisy tehdy šestiletého Jana Masaryka svému otci, v nichž „milému tatínkovi“ v roce 1892 přeje „na tomto světě ještě štěstí mnoho. A radosti bys naší dobu skládal z veselosti.“

Masarykova čepice

Masaryk byl též vášnivý sběratel starých tisků, díky němu přežila například unikátní sbírka Rudolfa Hirsche, v níž jsou tituly i z 16. století (včetně pozdějšího vydání Robinsona Crusoa z roku 1722). Součástí archivu je také mnoho osobních předmětů, například dvě Masarykovy čepice.

Tuto čepici nosil TGM

„Jsem překvapený, jaké fantastické věci tady člověk může vidět,“ řekl při prohlídce archivu Andrej Babiš a předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová dodala: „Podařilo se nám vybudovat něco, co snese srovnání s okolními zeměmi.“

Katalogizaci první části knihovny a archivu umožnila finanční podpora české vlády. Tým 15 knihovníků a archivářů od září 2017 do srpna 2019 zkatalogizoval a veřejnosti zpřístupnil na 80 000 svazků knih a zhruba polovinu archivu, kompletní zpřístupnění vědci plánují na rok 2021. Splní se tím Masarykovo přání, aby knihovna s archivem byly na jednom místě a otevřené veřejnosti.

Na titulním snímku premiér Andrej Babiš, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Luboš Velek a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Připravil: Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Aplikace HistoryLab. Jak vypadá novodobé pojetí školy hrou?
• V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
• Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště
• Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
• Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
• Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
• Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
• Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
• Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
• Skrytými místy Pražského hradu provede zájemce nová mobilní aplikace