
Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
12. 03. 2025
Vědecký tým Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul novou látku s potenciálem léčit autoimunitní onemocnění alopecia areata, které se projevuje vypadáváním vlasů a vznikem lysin. Výsledky tohoto výzkumu, publikované ve významném časopise Journal of Medicinal Chemistry, potvrzují účinnost série proléčiv na bázi derivátů itakonové kyseliny. Existuje navíc vysoká šance, že látky bude možné podávat ve formě tablet a nejen masti.
Itakonová kyselina neboli itakonát je přírodně se vyskytující látka s protizánětlivými účinky, která ovlivňuje imunitní systém. Slabinou itakonátu ovšem je, že obtížně proniká do buněk. Tým Pavla Majera, který se vývojem léku na alopecii zabývá už několik let, překonal tuto překážku pomocí proléčiv, tedy látek, které se na aktivní léčivo přeměňují až v organismu.
"Připravili jsme sérii proléčiv, z nichž minimálně dvě vykazují vysokou účinnost. Testy na myších potvrdily, že se látky dobře vstřebávají a uvolňují léčivou složku v kůži ve správné koncentraci. Naše deriváty itakonátu by tak mohly představovat zcela novou metodu léčby alopecie," říká Pavel Majer.
Alopecia areata je autoimunitně podmíněné onemocnění, při němž imunitní systém napadá vlasové folikuly, což vede k jejich zánětu a následně k vypadávání a zhoršenému růstu vlasů. Tato choroba postihne během života asi 2 % populace, převážně ženy, a je druhou nejčastější příčinou vypadávání vlasů hned po androgenní alopecii (plešatosti). Současná léčba je založená hlavně na kortikoidech, které ale mají řadu vedlejších účinků.
Vědecký tým z ÚOCHB ve spolupráci s laboratořemi Barbary Slusher a Louise Garzy z Univerzity Johnse Hopkinse prokázal, že nové látky můžou pacientům s alopecií podstatně ulevit. Ředitel ÚOCHB, prof. Jan Konvalinka k tomu poznamenává: „Spolupráce s biology na Johns Hopkins University v Baltimore je dlouhodobá a úspěšná, důkazem je i tento výzkum. Alopecie není smrtelná nemoc, jako jsou AIDS nebo nádorová onemocnění, ale trápí mnoho lidí. Úspěšná terapie může zvýšit kvalitu jejich života, a navíc přinést ÚOCHB zajímavé licenční příjmy".
Aktuální článek navazuje na dřívější studii této skupiny z roku 2022 zveřejněnou v časopise PNAS Nexus. Potenciál objevu potvrdila i farmaceutická společnost SPARC, která odkoupila licenci na patentovanou technologii proléčiv itakonátu. Jedna z vyvinutých látek SCD-153 ve formě masti zmírňuje zánět, chrání vlasové folikuly a podle dosavadních testů na myších urychluje růst nových vlasů. Stimuluje totiž jejich přechod z klidové fáze k aktivitě. Společnost SPARC už také zahajuje klinické testy této nadějné látky.
Původní článek: Lee, C. B., Šnajdr, I., Tenora, L., Alt, J., Gori, S., Krečmerová, M., Maragakis, R. M., Paule, J., Tiwari, S., Iyer, J., Talwar, R., Garza, L., Majer, P., Slusher, B. S., & Rais, R. Discovery of Orally Available Prodrugs of Itaconate and Derivatives. J. Med. Chem. 2025, 68 (3), 3433–3444. https://pubs.acs.org/doi/full/10.1021/acs.jmedchem.4c02646
Kontakt:
Veronika Sedláčková
ÚOCHB – Komunikace
veronika.sedlackova@uochb.cas.cz
mob: +420 602 160 135
Přečtěte si také
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
- Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
- Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
- Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
- Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
- LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
- O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
- Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.