Zahlavi

Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny

22. 04. 2025

Teploty v noci na neděli a na pondělí mohou podle aktuálních předpovědí klesat k nule. Zatím se zdá, že ovocné stromy by ohrožené být neměly, protože by se měly vyskytovat nejvýše přízemní mrazíky. Ty mohou podle Evy Svobodové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe poškodit vzcházející rané brambory či cukrovou řepu.

Mezi ohrožené regiony patří podle varování na webu Agrorisk.cz Polabí, Vysočina, Rakovnicko, Karlovarsko a jižní Čechy. V některých lokalitách se u brambor jedná o vysoké riziko, tedy druhé nejvyšší. Web pomáhá zemědělcům s předstihem vyhodnocovat různá rizika včetně mrazů. „Předpovědi ukazují, že teplota ve dvou metrech nad zemí může klesnout ke dvěma stupňům Celsia. Nelze proto nyní vyloučit, že při vyjasnění budou přízemní teploty klesat pod bod mrazu,“ řekla Svobodová. V dalších dnech budou meteorologové předpovědi ještě upřesňovat.

Pěstitelé mohou brambory ochránit tím, že je přikryjí folií či netkanou textilií. Stejně mohou postupovat například zahrádkáři, pokud chtějí chránit zeleninu. „V raně bramborářských oblastech je běžné, že zemědělci mají porosty přikryté folií standardně,“ doplnila Svobodová.

Loni ve stejném termínu přišly mrazy, které zdecimovaly v Čechách téměř kompletně úrodu ovoce a na Moravě ji poničily z velké části. To by se zatím letos opakovat nemělo. „Riziko pro kvetoucí ovocné stromy ani pro révu vinnou zatím nevidíme,“ řekla Svobodová. Většina ovocných stromů je nyní v plném květu a začínají nakvétat i jabloně, a to i na Vysočině. Meruňky či broskvoně už jsou na jižní Moravě odkvetlé.

Riziko ranních mrazů trvá až do poloviny května. Letos poškodily ovocné stromy jen málo a lokálně začátkem dubna.

Kontakt:

Ing. Eva Svobodová Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
svobodova.e2@czechglobe.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce