Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
20. 02. 2025
K rozvíjení spolupráce ve vědě a výzkumu, na propagaci a zpřístupňování výsledků či ke společnému vydávání publikací se zavázaly Akademie věd ČR a Národní muzeum v memorandu o spolupráci. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš dokument podepsali 19. února 2025.
Některé ústavy Akademie věd ČR už spolupracují s Národním muzeem dlouhodobě. Memorandum tak představuje širší formální krok, který zastřeší další kooperaci v přírodních vědách, archeologii, muzikologii, etnologii, archivnictví a jiných oborech. Zahrnuje například zpracovávání sbírek a artefaktů, odborné konzultace a chystání společných výstupů výzkumu.
„Jsem moc rád, že naše dvě instituce posunuly už tak bohatou spolupráci o další krok vpřed. Možností je nespočet – od součinnosti při expediční činnosti a určování rukopisných sbírek či přírodnin až po využití umělé inteligence ve správě sbírek a navazujícím výzkumu,“ říká místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek.
Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová
Instituce hodlají mimo jiné také připravovat společné projekty ve výzkumu i vzdělávání či prohloubit součinnost na popularizaci například v podobě společných publikací nebo výstav. Spolupracovat plánují také na digitalizaci a zpřístupňování dat.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Národní muzeum
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.